height=50
Pixy: Web & CSS blog
height=32

Neděle, 30. března 2003

height=32

20:42

Univerzální postup pro česká písma v CSS

Po dlouhém pátrání se přece jen podařilo nalézt postup definování českých písem v CSS, který funguje opravdu vždy a všude. Idea je nakonec velmi jednoduchá, jistě ji pochopíte z následujících příkladů:

... font-family { Verd^na # Ż unexpected EOF found

Runtime error in php.inc ........^
ERROR 1054 (null pointer call) at line 1365, char 24
Run php_dump($err_log) for more info.

Proccess terminated

VloÏil Petr Staníãek 30. 3. 2003 v 20:42 - Trvalý odkaz

height=57

height=21

height=32

Pátek, 28. března 2003

height=32

14:57

Autocenzura 2

Škoda. Nenapadlo mně, že tu mou "autocenzuru" bude někdo brát vážně... Naivně jsem si myslel, že většina návštěvníků mého webu něco ví o HTML a CSS - a že je napadne zmáčknout třeba Ctrl-A (nebo vypnout styly)... No nic. Na druhé straně mě těší, že to celé pochopil aspoň někdo ;) a odvodil si z toho částečně i obsah našeho e-mailového monologu-rozhovoru s panem Zandlem.

VloÏil Petr Staníãek 28. 3. 2003 v 14:57 - Trvalý odkaz

height=57

height=21

height=32

Středa, 26. března 2003

height=32

18:11

Autocenzura

Ano, pane Zandle, mám problémy se čtením, nejsem štont myslet, jen kydám špínu na cizí práci a přitom nejsem ani schopen přes routery vystopovat váš přesunutý web. Z vlastní iniciativy k tomu dodávám, že jsem blb a negramotné hovado, které ve vaší studii někde mezi řádky úplně přehlédlo popis všech těch nepřeberných možnosti, které všemožné redakční systémy mohou nabízet, včetně rozsáhlé nabídky konkurenčních produktů a všímal si jen písmenek hovořících o celé problematice výhradně z pohledu vašeho systému Genesis. Protože si jakožto takovýto lempl nezasloužím, aby vaše oko více spočívalo na mých odporných slovech, sám si vlastní článek zpětně cenzuruji:

Reklama,víc než nechutná

Marek dnes na Sově odkazuje na údajnou "studii" Internetové redakční a publikační systémy, dokonce z ní cituje. Bohužel už si nevšiml, že se jedná o velmi nechutnou skrytou reklamu produktu Genesis2. Navíc reklamu, kterou si musíte objednat (!) a zaplatit (sic!) - ne sice penězi (je zdarma), ale souhlasem se zasíláním dalších reklamních materiálů.

Tato "studie" se přímo vyžívá v uvádění právě Genesis2 jakožto vhodných příkladů ideálního redakčního systému "pro každého". Není divu, jedním z jejích autorů je Patrik Zandl, s Genesis více než bytostně spjatá osoba (sám mi tento systém kdysi osobně prezentoval). Tato "studie" se jen v závěru letmo zmiňuje o existenci další redakčních systémů (jmenuje ale pouze zahraniční PHPNuke a Blogger), zato Genesis se zde vyskytuje přinejmenším 19x (včetně ukázek editorů a vzoru šablon).

Přitom je pohled na redakční systém podle Genesis jen jedním z mnoha možných, a rozhodně ne ideálním - a už vůbec ne vhodným pro každého (mně osobně nevyhovuje ani trochu, o jeho nevýhodách se zde zmiňovat nebudu). Je ale důležité si uvědomit, že oblast internetových publikačních systémů je velmi široká a potřeby jejich uživatelů velmi různorodé - proto i jednotlivé systémy různé věci řeší diametrálně odlišně a názor autorů jednoho konkrétního systému není a ani nemůže být směrodatný.

Osobně s několika redakčními systémy jistou zkušenost mám a něco málo o této problematice vím (a nejsem rozhodně zainteresován na prodeji jakéhokoli z nich). A s jistotou mohu říct, že mně napadá přinejmenším pět typů publikačních systémů, relativně ideálně vybavených pro své typické nasazení, které jsou navzájem nezaměnitelné: tj. kterýkoli z nich by pro ostatní účely byl méně vhodný, či dokonce zcela nevhodný oproti tomu jednomu cíleně použitému.

Je mi proto celkem zle z takto nechutně pojaté pasti na důvěřivé potenciální zákazníky - kteří o redakčních systémech mnoho nevědí, v dobré víře si objednají "studii" kohosi, kdo se tváří snad jako mediální agentura(?) a upadnou do léčky skryté reklamy jednoho konkrétního výrobce. Možná by se někdo, kdo rozumí právu lépe než já, mohl podívat na to, jestli to náhodou není i kdesi mimo zákon. Nechutné to ale rozhodně je.

Update 18.03: Opravdu jen chvilinku poté, co jsem dopsal tenhle článek, web ariga.cz zmizel. Nevím, co si o tom myslet...

Update: 21:10: Jak jsem mohl být tak hloupý: ... Pokud jste ještě štont myslet, tak jste se mohl podívat na routování k webu ariga a zjistil byste, že došlo k změně jeho umístění...

VloÏil Petr Staníãek 26. 3. 2003 v 18:11 - Trvalý odkaz

height=57

height=21

height=32

Úterý, 25. března 2003

height=32

16:46

Odpověď ministra Mlynáře

Dnes mi dorazila odpověď od ministra informatiky na nedávný otevřený dopis. Protože reakci na otevřenou korespondenci považuji automaticky rovněž za otevřenou, celou odpověď zde přetiskuji v plném znění, bez jakýchkoli úprav:

Vazeny pane Stanicek

Dekuji za Vas otevreny dopis. Ujistuji Vas ze problematiku Open Source sleduji a zabyva se ji i Ministerstvo informatiky. Sdílím Vas nazor ze není spravne - a řekl jsem to také opakovane verejne - když statni urady vyzaduji pro sve aplikace konkretni softwarove vybaveni, vestinou MS. V poslední době jde o pripad elektronického podani DPH, ci seznamu agentu Stb na stránkách MV. V obou pripadech jsem jiz pozadal prislusna ministerstva o zjednani napravy.

Pokud jde o vasi kritiku kvality webovských stranek uradu verejne spravy, musim vam sdelit, ze prozatím neexistuje zadny zavazny standard, který by urady musely zavazne dodrzovat. MI CR pripravuje takovy standard, který bude napriklad zavazne stanovovat komunikacni rozhrani XML, nicméně ještě nebyl oficiálně vydan. V soucasnosti tedy dotcene urady zadny predpis neporusuji. Stejne je tomu i v pripade prijimani dat od obcanu. Ani v tomto smeru není prozatím urcen zavazny technologicky standard.

Problem technicke neutralnosti všech e-aplikaci užitých ve verejne sprave je jednim z ukolu Ministerstva informatiky a moji lide na nem pracuji.

Verim ze brzy uvidite vysledky naší práce.

Zdravi

Vladimir Mlynar

Nebudu to nyní nijak rozebírat, každý si může obrázek udělat sám. Při pozitivním pohledu je ale nutné ocenit přinejmenším snahu řešit aktuální problémy - především elektronické podatelny a "seznamy agentů StB".

Pozn.: Tímto také ukončuji podepisování dopisu a odesílám seznam signatářů ministrovi společně s odpovědí. Dopis společně se mnou během uplynulého týdne podepsalo dalších 867 osob.

VloÏil Petr Staníãek 25. 3. 2003 v 16:46 - Trvalý odkaz

height=57

height=21

height=32

Čtvrtek, 20. března 2003

height=32

20:59

Fonty v praxi

Konečně jsem měl "štěstí" a odchytil přímo ukázkový příklad, jak to dopadne, když jsou české fonty v CSS definovány nevhodně. Tohle je blog Nárazník, kdybyste ho náhodou nepoznali (kliknutím obrázek zvětšíte):

Naraznik

Na vině jsou defince FONT-FAMILY: verdana, arial, helvetica, sans-serif; nebo FONT-FAMILY: geneva, verdana, sans-serif;. A co je na tom špatně a proč? Inu proto.

VloÏil Petr Staníãek 20. 3. 2003 v 20:59 - Trvalý odkaz

height=57

height=21

17:06

DOM inspektor jako bookmark

Pomocí bookmarkletu se dá udělat i malý jednoduchý DOM inspektor právě otevřeného okna a dokumentu v něm. V Opeře to asi nebude k ničemu, ale v IE6/XP, IE/OSX, Mozille a Safari to chodí. Za inspiraci děkuji Petrovi Pelikánovi.

VloÏil Petr Staníãek 20. 3. 2003 v 17:06 - Trvalý odkaz

height=57

height=21

height=32

Středa, 19. března 2003

height=32

23:29

Favelet: Výpis vypočítaných stylů

Vyrobil jsem nový favelet/bookmarklet, který vypíše seznam vypočítaných (kaskádovaných) stylů. V novém okně se zobrazí vypočítané hodnoty vybraných vlastností (nyní zobrazuje vlastnosti font-size, font-family, font-weight, color, background-color, top a left) všech prvků dokumentu (podle pořadí ve stramu dokumentu). Seznam vypisovaných vlastností lze změnit a vytvořit tak další vlastní bookmarklety (např. "zobrazit aktuální marginy a paddingy","seznam vypočítaných hodnot font-size" atd.). Každou vlastnot je třeba zadat dvakrát - jednou jako vlastnost CSS (např. "font-size") pro metodu defaultView v Mozille, podruhé jako vlastnost JS/DOM (např. "fontSize") pro metodu currentStyle v IE. Testováno v IE6/Win, IE5/Mac a Mozille; Opera a Safari tento skript podle všeho nepodporují.

VloÏil Petr Staníãek 19. 3. 2003 v 23:29 - Trvalý odkaz

height=57

height=21

height=32

Úterý, 18. března 2003

height=32

23:09

Otevřený dopis ministru informatiky - dodatek

Po pečlivém zvážení a vyslechnutí mnoha argumentů od lidí, kteří (narozdíl ode mne) mají o problematice informačních systémů ve státní správě podrobnější informace, jsem se rozhodl z Výzvy ministru informatiky odstranit požadavek na používání OpenSource softwaru.

Uznávám, že takový požadavek je příliš razantní a ztěžuje přijetí opatření k zpřístupnění webů veřejných institucí, o které mi jde především. Jakkoli bych používání otevřeného softwaru ve státní správě uvítal a budu se o něj zasazovat i nadále, zde jde o problém sekundární a neměl by být směšován s přístupností informací a zlepšením komunikace institucí s občany.

Tento dodatek byl zaslán na vědomí ministru Mlynářovi.

Všechny stávající signatáře ujišťuji, že text výzvy byl změněn pouze v tom smyslu, že z něj byl vypuštěn bod jedna, část bodu dvě a poznámky týkající se OpenSource softwaru, je tedy pouhou podmnožinou původního textu a neobsahuje další dodatky. Pokud však někdo s touto zkrácenou podobou již nemůže souhlasit, nechť mi pošle zprávu a jeho podpis nebude napříště pod výzvou uveden.

VloÏil Petr Staníãek 18. 3. 2003 v 23:09 - Trvalý odkaz

height=57

height=21

10:39

Ad: Proč nepodepíšu...

V prvé řadě chci všechny upozornit, že to, jestli se pod otevřený dopis ministrovi někdo chce nebo nechce podepsat, je každého osobní věc.

Vzhledem k některým reakcím chci ale pár věcí osvětlit. Nejprve z dopisu jednoho čtenáře:

Velkou nevoli ve me vzbudil bod cislo jedna a tak trochu i bod dva, ve kterem ... pozadujes ... používat pro všechny formy interní i externí elektronické komunikace výhradně software s otevřeným kódem (OpenSource). Dle meho nazoru totiz nelze odsuzovat komercni software a vyradit jej uplne mimo hru. Ano, reseni, ktera byla ve statni sprave vystavena na technologiich komercniho software nejsou pripustna. Ale tohoto stavu muze byt dosazeno i pri pouziti OpenSource. Z Tveho dopisu mi vyplynulo, ze reseni postavena na otevrenem kodu, nemohou byt spatna. To je podle me zavadejici.

Nikde netvrdím, že aplikace OpenSource nemůže být špatná. Navíc si (bohužel) mnoho lidí často mylně zaměňuje dva různé pojmy - "OpenSource" ale opravdu není totéž co "freeware", i OpenSource projekt může být komerční. A každý software, ať s veřejným kódem nebo bez něj, může být dobrý i špatný. OpenSource má ale tu výhodu, že jako uživatel mám možnost ověřit si, co přesně program dělá, jak to dělá a když usoudím, že něco dělá špatně, můžu si to (nechat) změnit.

Myslim si, ze reseni postavena na dodrzovani norem mohou poskytnout jak firmy vyuzivajici produktu komercnich firem, tak take firmy pouzivajici produktu OpenSource. A to by melo patrit do jednoho z klicovych bodu, pri vyberu vhodneho partnera pro zajisteni dodavek pro statni spravu.

Jistě, s tím se dá souhlasit - jako s obecným postupem pro výběrové řízení v kterékoli firmě. Ale stát, který spravuje údaje o nás všech, zpracovává citlivé soukromé informace a data důležitá pro chod a bezpečnost celého státu, je něco jiného. Nejen on, ale i každý občan by měl vědět, co přesně se s jeho daty děje, a neměl být odkázán na (libo)vůli programátorů nějaké konkrétní firmy. A mimochodem - když se mluví o "výběru vhodného partnera pro státní správu", víte někdo o tom, že by kdy proběhlo výběrové řízení na kancelářský software ve státní správě? Skoro bych se vsadil, že ani náhodou a MSOffice se prostě bere jako jakási samozřejmá součást počítače. A pokud náhodou ano, vážně mě zajímají argumenty, v čem je (proboha) americký, mohutný a drahý MSOffice lepší než např. český a skoro bezplatný 602Office. Například.

Ale především - výzva ministrovi se týká pouze komunikačních nástrojů. I když by se jistě dalo jít dál - osobně jsem bytostně přesvědčen, že používání produktů Microsoftu je drahé, neefektivní a nebezpečné; a když už, existují srovnatelné a levnější tuzemské produkty (to je na dlouhé povídání)... Nemyslím si však, že by současný ministr informatiky byl natolik silnou osobností, aby si troufnul zajít až tak daleko (viz např. známá kauza Peru vs. Microsoft). Toho jsem si vědom, a proto mluvím jen o nástrojích pro komunikaci.

Co to znamená? Nic víc, než že si troufám tvrdit:

  • že pro webové servery je třeba Apache bezpečnější a vhodnější než IIS;
  • že používat ke komunikaci s občany mailový program, který má ve výchozím nastavení nestandardní kódování windows-1250, automaticky otevírá přílohy, skrývá jejich přípony a nabízí psaní mailů v MSWordu není opravdu nejšťastnější řešení;
  • že nevědět, co se přesně děje s důvěrnými dokumenty kolujícími v Outlooku na serveru ministerstva není to pravé;
  • že posílat bitmapové soubory v prostředí, kde je výchozím formátem BMP, je plýtvání gigabyty diskového prostoru a přenosových kapacit;
  • že mít k dispozici zbraň hromadného ničení s krycím názvem ActiveX na počítači nějaké veřejné instituce je naprostá zhovadilost
  • atd. atd.

O ničem jiném onen bod 1) nemluví.

VloÏil Petr Staníãek 18. 3. 2003 v 10:39 - Trvalý odkaz

height=57

height=21

height=32

Pondělí, 17. března 2003

height=32

08:59

Otevřený dopis ministru informatiky

Vážený pane ministře,

chci vás touto cestou upozornit na několik vážných problémů vyskytujících se oblasti komunikace organizací veřejné správy České republiky s občany. Vesměs se týkají toku informací a jsou tedy především v kompetenci vašeho resortu. Současně vás žádám, abyste se zasadil se o přijetí takového řešení, které tyto problémy odstraní.

Poskytování informací

Podle zákona 106/1999 Sb. "O svobodném přístupu k informacím" ve znění pozdějších předpisů jsou subjekty povinnými svobodně poskytovat informace především státní orgány, orgány územní samosprávy a veřejné instituce hospodařící s veřejnými prostředky (§2, odst. 1). Tyto organizace jsou pak povinné zveřejňovat informace ... též způsobem umožňujícím dálkový přístup (§5, odst. 2), což dle zákona znamená přístup k informaci neomezeného okruhu žadatelů pomocí telekomunikačního zařízení (například prostřednictvím sítě Internet) (§3, odst. 2).

Rád bych vás upozornil, že většina veřejných orgánů tento zákon porušuje, mnohdy velmi hrubým způsobem, a to především ve smyslu nedodržení povinnosti poskytovat informace neomezenému okruhu uživatelů. I když většina institucí zákonem vyžádané informace nějakým způsobem prezentuje na svých webových stránkách, v drtivé většině tyto stránky:

  1. porušují standardy pro tvorbu WWW dokumentů, takže jsou přístupné jen v omezeném okruhu prohlížečů;
  2. používají proprietární technologie konkrétních produktů a operačních systémů, takže jsou přístupné jen v omezeném okruhu aplikací a systémů; jiné platformy a aplikace pak obvykle nedokáží tyto nekorektně publikované informace čitelně (či dokonce vůbec) prezentovat;
  3. porušují prakticky všechny zásady přístupného webu, čímž zmenožňují získání informací všem osobám se zdravotním či jiným postižením i všem uživatelům s dalšími specifickými potřebami.

Desítky i stovky konkrétních případů lze jmenovitě specifikovat - dokáže to každý odborník v oblasti tvorby WWW stránek. Způsobů porušování zákona 106 Sb. je však takové množství, že výše uvedený obecný popis je pro tento účel více než dostatečný. Platí přitom, že kvalita a především přístupnost poskytovaných informací klesá přímo úměrně směrem dolů ve struktuře veřejné správy - zatímco prezentace vlády, ministerstev a sněmoven porušují zákon v menší (stále však velmi vysoké) míře, nejhorší situace je potom u prezentací obcí a malých organizací veřejné správy (obce, katastry nemovitostí atd.)

Přijímání informací

Při opačném toku informací (ve směru od občana k úřadu) je situace ještě horší. Zatímco poskytování informací upravuje zmíněný zákon 106, o způsobu a pravidlech přijímání informací v elektronické formě se nezmiňuje a jsou řešeny (pokud vůbec) pouze zvláštními předpisy, mnohdy velmi nepřesně a neurčitě.

Některé instituce ani neposkytují kontaktní informace na své úředníky (elektronické adresy oprávněných pracovníků) a pokud ano, nemají tito zaměstnanci většinou nikde předpsánu povinnost elektronickou korespondenci vyřizovat, přistupují k ní často jako k méněcennému komunikačnímu kanálu a na elektronickou poštu ani neopovídají (je otázkou, zda ji vůbec čtou).

Elektronické podatelny veřejných institucí jsou pak zcela specifickou otázkou. Například veřejně často prezentovaná podatelna Ministerstva financí je ukázkou nejhorší možné cesty komunikace s občany a bezprecedentním příkladem zcela proprietárního a obecně nepřístupného řešení. Její použití je striktně omezeno na jedinou konkrétní kombinaci softwarového a hardwarového vybavení, které uživatel musí mít - jinak mu stát tuto službu odmítne poskytnout. A dokonce technické specifikace této sluzby neuvádějí plné a přesné požadavky, s nimiž pouze je možné službu využívat; celá řada konfigurací, vyhovujících těmto požadavkům stále není pro provoz Podatelny dostačující.

Domnívám se, že tento postup veřejné správy kromě řady zásad slušnosti, vstřícnosti a korektního přístupu k občanům přímo neporušuje žádný platný zákon ČR (vyjma zákona autorského) - ale patrně jen proto, že žádný zákon tuto problematiku dosud neřeší. Je pouze na zvážení příslušných úřadů, zda nepřímo neporušuje zákony jiné: je velmi těžko pochopitelné, proč český stát vybral a použil řešení, které:

  1. vyžaduje konkrétní operační systém společnosti Microsoft;
  2. vyžaduje konkrétní prohlížeč společnosti Microsoft;
  3. vyžaduje konkrétní, navíc nestandardní implementaci prostředí Java od společnosti Microsoft;
  4. vyžaduje aktivní Javascript určité verze (bez něj nejsou fukční ani okolní stránky, které nejsou součástí aplikace);
  5. neumožňuje přístup osobám s poruchami vidění, slepým, jinak zdravotně postiženým a osobám s dalšími specifickými potřebami;
  6. hrubě porušuje použitou licenci GPL, a tedy i příslušné autorské zákony,

když přitom je technicky možné vytvořit řešení, které je obecně použitelné, využívá pouze všeobecně přístupných standardů a technologií a je tak přístupné neomezenému okruhu uživatelů.

Stávající řešení je navíc svou alibistickou snahou tvářit se jako internetová (a tedy všeobecně přístupná) aplikace kontraproduktivní - pokud by toto řešení bylo nabídnuto ke stažení jako spustitelný soubor .exe pro systém Windows 95 a vyšší, bylo by použitelné pro daleko širší okruh uživatelů. Ministerstvo by jistě sklidilo kritiku, že protežuje jediného konkrétního výrobce - což však nyní zcela bezostyšně dělá také, pouze by to stát alespoň veřejně přiznal.

Závěr

Pane ministře,

je jistě na vašem zvážení, jak přistoupíte k závažnému porušování zákonů v oblasti působení resortu Ministerstva informatiky a k protežování jedněch a znevýhodňování jiných skupin občanů. Možných řešení je jistě celá řada, rád bych ale zmínil jedno, které by podobným problémům zabránilo.

Chci vás požádat, abyste se zasadil o vytvoření a přijetí zákona, který by všem veřejným organizacím dle §2, odst. 1 zákona 106/1999 Sb. ukládal:

  1. poskytovat a přijímat informace v elektronické formě pouze ve všeobecně přístupných datových formátech;
  2. prezentovat informace na veřejně přístupných sítích s respektem k zásadám a doporučením bezbariérové přístupnosti (např. WAI);
  3. postavit elektronickou komunikaci na stejnou úroveň s ostatními komunikačními kanály a zakazoval upřednostňovat jiné formy komunikace na úkor komunikace elektronické.

Jakkoli může být práce na prosazení takového zákona náročná, věřím, že se dokážete zasadit o řešení, které ze své podstaty přinese řadu pozitiv pro stát, jeho správu a jeho občany nezbytných: především všeobecný a neomezený přístup k informacím, bezpečnost a integritu dat, úspory veřejných financí, nezávislost státu na vůli konkrétních (často zahraničních) společností, odstranění všech omezení pro volnou výměnu dat, odstranění diskriminace některých občanů v přístupu k informacím a mnoho dalších.

Jsem přesvědčen, že stejně jako já stojíte o kvalitní a dobře použitelný systém elektronické komunikace jak v rámci veřejných organizací, tak i mezi nimi a všemi občany tohoto státu. Pokud je tento můj předpoklad správný, vaším vstřícným krokem k řešení by mimo jiné mohlo být otevření veřejné odborné diskuse k tomuto tématu.

Petr Staníček
a níže podepsaní

Doplněno 2003-03-18,13:45 - Na žádost čtenářů jsem umístil text dopisu i na samostatnou stránku http://www.pixy.cz/otevreny-dopis-mi/dopis.html.

Doplněno 2003-03-18,23:10 - Z textu výzvy byly vypuštěny požadavky na používání OpenSource softwaru. Více v samostatném příspěvku. Původní znění dopisu najdete na adrese http://www.pixy.cz/otevreny-dopis-mi/dopis-orig.html.

VloÏil Petr Staníãek 17. 3. 2003 v 08:59 - Trvalý odkaz

height=57

height=21

Archiv tohoto blogu