<!–texy–>Nechtěl jsem unáhleně komentovat. Chtěl jsem počkat, až k nám domů doputují papíry od C. a K. RNDr. Nečase (tak mi připadala hlavička dopisu) a my si TO prožijeme. Klidně jsem ale unáhleně komentovat mohl, protože mě neschopnými úředníky do trpkých důsledků dovedená politická rozhodnutí už nepřekvapí.
Ministr se bil v prsa, že všechny maminky dostanou dopis do konce listopadu. My jsme se dočkali dopisu odeslaného 30.11. dočkali až dnes. To je ale nepodstatný detail.
Omlouvám se všem, ale nevím, kdo všechno patří do okruhu posuzovaných osob. Nevím co přesně znamenají zkratky OSSZ, PSSZ, MSSZ. Po návratu z práce mi dělá problém louskat věty s dvojitými zápory a podmiňovacím způsobem. Neznám přesné znění paragrafu XY odstavce X a Y č. DEF/196x Sb (a dalších zákonů). Atd.
Mou ženu taky mírně zmátlo prohlášení při vyplňování elektronické verze žádosti na govportálu. Volně cituji: "O volbě čerpání rodičovského příspěvku se nemužete rozhodnout po 30.4.1908". Tak to jistě nestihneme.
Mimochodem, Vy jste nedostali fialový formulář **Potvrzení o nároku na dávky ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvku** a **UPOZORNĚNÍ účastníka řízení ve smyslu ust. § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád**?

<!–texy–>[3] Ano, i já mám dvě děti, 1,5 a aktuálně skoro 4 roky. Taky často pracuju doma, taky mám deadliny. Taky je tu každé druhé ráno od šesti moderuju v bitvě o cokoliv, zatímco žena spí aspoň do osmi. Věřím, že je to někdy na nervy.

<!–texy–>my si chteli vybrat tu zrychlenou – 2 roky, bohuzel se dcera narodila 19.3. a tak musime mit triletou. proc ta diskriminace?

<!–texy–>[1] Honzo, tenhle příspěvek jsem psal ve společnosti tří pořádně nastydlých a střídavě i současně řvoucích dětí a dvou matek-inženýrek, které ten dopis už půl hodiny snad podesáté marně četly; se skutečně s rozvařeným obědem na plotně, s jedním nevrlým miminem na klíně a druhým za zády vyhrávající plechovými formičkami svou symfonickou prvotinu, s kruhy pod očima a po několika velmi špatně prospaných nocích v řadě za sebou, s tunou práce na krku, blikajícími deadliny a podělaným počítačem. Prožívám druhou mateřskou "dovolenou" své ženy z nesmírně intimní vzálenosti a jsem velmi dalek iluzí. A to nejsme zdaleka typická rodina s otcem v práci a matkou na mateřské, která to má na krku všechno sama. Ne, nepřijde mi to maskulinní ani trochu.

<!–texy–>To vysvětlení dopisem je sice silnou úředničinou, ale asi OK (tj. dá se pochopit, a kdyby všichni úředníci dělali pořádně svoji práci, nebyl by problém nechat si to přeložit do obyčejné češtiny). Co nechápu, to jsou čtyři stránky formulářů. Pokud dítě není postižené, stačí opravdu jen zaškrtnout A, B, nebo příp. C (na ouředním dokumentu se nedá nic předpokládat, a dobře tomu tak – jen ať jsou tam hezky všechny možnosti vypsané), vyplnit údaje rodiče, který o dítě bude pečovat, a buď přiložit asi kopii rodného listu dítěte, nebo si nechat od ouředníka existenci a věk děcka potvrdit. Jedna stránka a ještě se tam vejdou poznámky.
Rodiče postiženého dítěte přiloží balíček lékařských zpráv.

Proč je zvlášť žádost o vlastní příspěvek a žádost o konkrétní formu čerpání (jestli je to ono, ten jednostránkový formulář mi přijde dost krypticky nazvaný), to jsem taky nepochopila. Co jednám s ouřadama, cítím se často duševně méněcenná.

<!–texy–>No… nechci úředníky bránit, ale tak jednoduché, jak to píšeš v rámečku, to není.

Především se nemusíš rozhodnout na začátku, ale máš dva momenty:
1. Do 22 týdnů (cca 5 měsíců) si volíš, jestli budeš čerpat jen 2 roky, nebo déle. V tu dobu už dost matek ví, jestli se chce brzo vrátit do práce.
2. Do 21 měsíců (rok a třičtvrtě) si volíš, jestli budeš čerpat do 3, nebo 4 let. V tu dobu matka kromě návratu do práce má taky docela jasno, zda chce mít brzy další dítě.

Další věc je, že se na to musejí nějak napasovat děti od 0 do 3 let. Jasně, mohlo by se říct, že ty to dojedou postaru, ale to by se mi nezdálo úplně fér.

No a poslední věc je, že se trochu mění zákonné podmínky pro nárok na rodičkovský příspěvek. Takže proto je to zdánlivě tak složité. Zdánlivě, protože se to pochopit dá, když se člověk trochu snaží

A promiň, ale obrat "s řvoucím miminem v náručí, kruhy pod očima po další probdělé noci a rozvařeným obědem na plotně si může při žehlení" zní hodně maskulinně. Myslíš, že to tak dneska ve většině domácností ještě je? Já ne