Vliv sociálního prostředí na reprodukční řetězce [příspěvek v archivu]

Studie Vliv sociálního prostředí na reprodukční řetězec jedince se zabývá již po staletí známými parametry důležitými při výběru partnera. Srovnává zde například různé skupiny sociologického spektra coby vhodné či méně vhodné zdroje potenciálních partnerů pro potomky daného člověka s ohledem na zachování a kvalitu nejen budoucích pokolení, ale i vzájemných vztahů dosud žijících generací – neboť i rodinné prostředí významně ovlivňuje kvalitu potomků, kteří v ní vyrůstají.

Studie si pokládá otázku, které sociální skupiny a faktory poskytují coby zdroje partnerů větší jistoty zachování genofondu a které jsou naopak rizikové. Dochází k nikterak překvapivému poznatku, že primární vliv mají vhodné či naopak nevhodné skupiny sociální, zatímco dělení podle ryze biologických parametrů je spíše bezpředmětné. Každý člověk totiž může bez problémů splodit a vychovávat potomky s jakýmkoli jedincem opačného pohlaví z kteréhokoli konce světa, aniž by to mělo nějaký negativní vliv na kvalitu a zachování rodové linie; proto rodiče nemá znepokojovat vzhled či lokalita původu budoucího partnera jejich potomka. Podstatnější jsou faktory sociální: rodová kontinuita je daleko vážněji narušena, zvolí-li si jejich potomek za partnera individuum sociálně vyčleněné, např. osobu závislou na tvrdých drogách, odmítající pracovat a neschopnou uživit rodinu, osobu opakovaně pachájící trestnou činnost; pokud hodlá v městském bytě žít s osobou uvyklou kočovnému životu a vice versa, chce-li integrovat do rodiny partnera vychovaného v diametrálně odlišné sociální kultuře a zvyklého na (a vyžadujícího) zcela odlišné rodinné struktury a vzorce chování atd. Takový vztah může ohrozit integritu budoucí rodiny velmi vážně a podstatnější měrou než jakékoli kombinace parametrů biologických.

Z biologických faktorů si tak všímá pouze vlivu homosexuality, neplodnosti a podobných faktorů na rodový genofond. Homosexuální či neplodný potomek z genetického hlediska tvoří koncovou větev genového stromu, nepokračuje v přirozené reprodukci na bázi standardních rodinných vztahů. Ponecháváme stranou umělé a nebiologické cesty reprodukce (adopce, umělá oplodnění atd.) které jsou vlastní až moderní době. Vychází-li se ovšem z předpokladu, že tyto faktory se týkají pouze minoritní části populace, je prostým řešením přivést na svět více potomků. Z hlediska počtu pravděpodobnosti se s každým dalším potomkem riziko, že všechny vaše děti další potomky mít nebudou a rod zanikne, minimalizuje k nule.


Co že to je za blábol? (Pokud vás slovo „blábol“ nenapadlo, pak jste patrně studovaný sociolog a jděte pryč.) Inu, je to blábol takový, že si coby jeho autor podle všeho zasloužím přídomky „puncovaný blbec“ a „rasistický rypák“. To, že jsou výše řečené názory rasistické, musí být pravda, protože to už potvrdil soud. Pravda, výše uvedené výroky byly v onom případě podány trochu polopatičtěji, ale obsah je stále totožný:

Když si potomek, dejme tomu syn přivede domů přítele, feťačku, kriminálnici nebo echtovní cikánku, tak máte zaděláno na problémy do konce života. Avšak riziku s homosexuálním potomkem lze předejít pořízením si alespoň dvou potomků (jeden bude nejspíš normální a snese vnoučata). Adaptované cikánky, asiatky nebo afričanky mohou rodit vnoučata stejně jako evropanky, tudíž rodič může být v klidu.

Je zde řečeno naprosto totéž jako v textu výše – ale podáno takto expresivní a cynickou formou je to již rasistické. Takže, když to neprošlo jinde, máte možnost tady. Chcete-li si užít nadávek do rasistických rypáků, puncovaných blbců a dalších, fantazii se tentokrát meze nekladou. Poprvé (a asi naposledy) jsou zde komentáře otevřeny pro všechny vaše výlevy, splašky a jiné nadávky. Dejte si. Nebojte, nikoho za ně žalovat nebudu, takový blbec jako tamten blbec přece jen nejsem.

Petr Staníček, 19. 1. 2009 000 18.46 • Rubrika: Všeobecné3 komentáře u textu s názvem Vliv sociálního prostředí na reprodukční řetězce

3 komentáře k článku »Vliv sociálního prostředí na reprodukční řetězce«

[1] Vložil(a): video 19. 1. 2009 v 21.25

Vy puncovaný sociologu, nemělo by to být „reprodukční“ místo „reproduční“? Hledal jsem, jestli nejsou možné obě varianty, ale oba slovníky spisovné češtiny, připouštějí jen tu jednu. Opravování pravopisných překlepů v komentářích nemám rád, ale když už jsi řekl, že v těchle komentářích si můžeme dovolit, co jinak ne… :-)
Jinak celkem fajn příspěvek do diskuze kolem tohoto případu. Někdy ale právě na té formě záleží.

[2] Vložil(a): David Grudl 19. 1. 2009 v 23.25

Ale pod tak neexpresivní variantu patří podobně vyžehlené přídomky, takže: jevíš charakteristické známky osoby postižené oligofrenií a jsi rhynchos smýšlející o nerovnosti ras. A máš to!

[3] Vložil(a): Jiří Bureš 20. 1. 2009 v 8.49

To, že máš pravdu ještě neznamená, že je to dobře. Pravda, ani se to nevylučuje. Někdy je holt korektní pravdu (jasně) neříkat. Ono se to vyplatí (i když se to nakonec vymstí). :-)

Váš komentář

Upozornění: Pokud vás téma tohoto příspěvku nezajímá, nebaví, dotýká se vás či vás dokonce uráží, tak prosím odejděte a pokud možno se nadále ve vlastním zájmu dalším podobným vyhýbejte. Hlavně se to prosím nesnažte autorovi sdělovat v komentářích, takové příspěvky nikoho nezajímají a budou nejspíš vymazány. Totéž platí pro vaše názory na osobu autora, na jiné přispěvatele, mluvení z cesty, ze spaní či pod vlivem omamných látek a další podobné výlevy nesouvisející s tématem článku. Jinými slovy, toto je prostor soukromého blogu určený pro komentování příspěvku publikovaného výše, nikoli k chatování a volné diskusi. Děkuji za pochopení.

Abyste mohli komentovat, musíte se přihlásit.