www.pixy.czsoukromé stránky / zábavabásničky

Písně a písňové texty

Jste kapela, skladatel, muzikant a potřebujete textaře? Mě zase psaní textů chybí a občas bych si rád nějaký napsal. Ozvěte se mi, třeba se domluvíme.


V šuplíku se mi povaluje hromada písní, ba i ještě nezhudebněných textů. Berte to spíš jako moje úložiště, takový digitální šuplík... Nicméně, pokud by se nějaký text náhodou někomu k něčemu hodil, nech sa páči - ale budu docela rád, když mi aspoň dá vědět...

A mírně atypické texty:

(Pseudo-)Spirituály:


Lukrécie

Ve stínu v rohu jak tečka na papíře
Ve vráskách čela skryté mnohozvíře, zjizvená, pravěká
Temná a chladná jak chodby v Altamiře
Lukrécie stoletá

   Škaredá Lukrécie, jak podivně chutná tvé archivní Chardonay
   Škaredá Lukrécie, to není tep, to se řítí Kartaginci na slonech

Její hlas skřípá requiem jediné noty
V očích šeď bouří a černé redingoty, odvěká, staletá
Kamení v pěstech davů u Golgoty
Lukrécie prokletá

   Škaredá Lukrécie, jak podivně chutná...

V vzpomínkách vrytý křik dívek na hranicích
Zhojené cejchy zaschlá krev v palečnicích, ponurá, daleká
Kázání kněží vrací se v havraních křicích
Lukrécie odvěká

   Škaredá Lukrécie, jak podivně chutná...

Noční samba (slow-samba)

Prsty šlapou po hmatníku struny mají uši
Lehká holka na chodníku s černou duší
Dvě ručičky na budíku ví kolik je hodin
Zatím se tmou večerníků
brodím

   Je po kotníky na ulici rozhoupaných boků
   Holek který neví, kam by
   Napsaly svou se skořicí promíchanou sloku
   Velkoměstský noční samby

Neóny se červenají ví že jejich vinou
Hosty v nočním baru hlavy bolí
Žijí v třetím ráji svojí věčnou kocovinou
Krysy nosí v klopách moly

   Je po kotníky na ulici napadaných kroků
   Básníků co neví, kam by
   Napsali svou pryskyřicí promáčenou sloku
   Velkoměstský noční samby


Vánoční (lehce irská)

Ulice ohluchnou bíle se šeří
Sousedé pod duchnou v prachovém peří
Od dveří ke dveřím od bytu byt
[: končí se advent a všude je klid :]

Barborky v ložnicích za okny chvojí
Ve vanách kapříci rána se bojí
Stromek už stojí jen rozsvítit
[: končí se advent a všude je klid :]

   Ať bílo je bílo, hej zimní vílo
   Do saní zapřahej, vyleť jak šíp
   Ať bílo bílo je, bílým závojem
   Celý svět přikryj - ať [: lidem je líp :]

Na sklech si Mrazíci se štětci hrají
Plno je v lednicích každý se nají
Hvězdy už padají Měsíc je skryt
[: končí se advent a všude je klid :]

Z papíru jesličky Josef a Máří
Skořápky na svíčky světýlka září
Jen ať se daří to nepokazit
[: končí se advent a ještě je klid :]

   Ať bílo je bílo, hej zimní vílo...

Dún Laoghaire (těžce irská)

Stádo černých hřebců na irských pláních
Osedlám ten pocit a paty do slabin
Dolů z mlžných kopců za smíchu a ržání
Vlajou černé hřívy mých výčitek a vin

   Dún Laoghaire, víš co dělat máš
   Dún Laoghaire, zatluč okna postav stráž
   Dún Laoghaire, už se řítí sem
   Už duní zem pod kopyty černejch stád

Ze skály a prachu jiskry ostře pálí
Hořím a kraj kolem je suchý jako troud
Černá jízda strachů údolím se valí
Jen zavřít oči s přáním Stát a ani hnout

   Dún Laoghaire...

Tvůj tep

Tvůj tep do uší buší lásko - tvůj tep
tvůj tep
gavota unylá skoro mně spaluje
tvůj tep

Tvůj tep; dobře je když hřeješ slunce - tvůj tep
tvůj tep
na nebi tisíce Lun cesta se svažuje a
   po ní další letí dolů
   tóny rytmy malé kapky
   vitriolu
tvůj tep

Tvůj tep; mám hlavu na měkkém lítám - tvůj tep
tvůj tep; zvířetem člověkem pálí tam v hloubi jsem tvůj tep

Tvůj tep; jsme sami tamtamy cítíš - tvůj tep
tvůj tep; stroječek hrací tiše mi vrací ten hloupý sen
   všechno se mnou letí dolů
   tóny rytmy malé kapky
   vitriolu
tvůj tep

Tvůj tep; do uší buší s láskou - tvůj tep
tvůj tep; gavota pomalá zkouší mě podetnout - tvůj tep

Tvůj tep; do tmy se rytmy už vpíjí - tvůj tep
tvůj tep; padám kdo spí-nespí jízdenka pro hvězdy s kometou
   všechny se mnou letí dolů
   tóny rytmy malé kapky
   vitriolu
tvůj tep

Bubliny

Chováš se jak malej kluk říkáš když chceš být dámou
A já si koupil bublifuk ať se mi klidně chlámou
Neříkej mi že jsem tele, s lahvičkou a očkem z drátu
Cítím se být stvořitelem světů z kapky saponátu

   Usměj se a dej mi ruku
   Na bublině z bublifuku
   Poletíme mezi mraky
   Já už letím
   Ty pojď taky
   Nekoukej jak spadlá z buku
   Přestaň dělat tolik hluku
   Nasedni si na tu svou
   Dokud letíš
   Neprasknou

Nebuď chladná jako led do vlasů dej si stuhy
Každý tenhle malý svět je z malých kousků duhy

A duhoví lidičkové v domcích z duhy lebedí si
Maj' duhové ledničky a v nich bublin plné mísy
Všude kolem vidíš kluky holky taťky strejdy tety
Drží v rukou bublifuky a z nich foukaj' další světy

   Usměj se a dej mi ruku...

Karolína

Jak list kterým na ulici vítr sem tam smýká
Stejně jako na patře se převaluje víno
Našel by se dobrý ročník víš to Karolíno
Loňský ale nestál za nic těžko se to říká

   Jak oblázek v karuselu jak v sekačce tráva
   Poslední list v leporelu se kterým ty máváš
   Jen zrníčko z kupy prachu jedna z černých sazí
   Jsem jeden z té hrsti hrachu co na stěnu házíš

Malý bůžek v tabernáklu na Davidy krátký
Bílý mramor oplácaný sádrou dehtem hlínou
Nemyj si ty ruce máš to marný Karolíno
Už se stmívá není ráno nejsme pět let zpátky

    Jak oblázek v karuselu...
    
   [: Karolíno, odvaž tu kotvu otevři klec
      Karolíno, nejsem tvoje věc :]
    
Co jsi tenkrát přecházela milým pousmáním
Dnes mi vracíš volejem zrak retušován krví
Já vím že jsem nebyl prvý mohli jsme se minout
Jenže to je Karolíno jenom moje přání
Nehádej se kdo čí vinou nehledej tu jinou
Odmotej mě z toho prstu neskrývej mě dlaní

   Jak oblázek v karuselu jak v sekačce tráva
   Poslední list v leporelu se kterým ty máváš
   Slepá mina v minometu po porážce sláva
   Jsem bezvěrec v minaretu tvoje mletá káva
   Ponožka co není v páru prorok před Kartágem
   Bílá koule v biliáru ty už míříš tágem
   Jen zrníčko z kupy prachu jedna z černých sazí
   Jsem jeden z té hrsti hrachu co na stěnu házíš

   [: Karolíno, odvaž tu kotvu otevři klec... :]

Strejda (ptákovina)

Já mám strejdu v Africe až z Adis-Abeby
Vyrábí tam pro černoušky masti na bebí
Já mám totiž prazvláštního strejdu šamana
Kolem ohně zmalovaný dělá tanana
Když je sucho stačí třikrát kolem ohně hop!
Když se škrábneš pomaže to trusem antilop
A když těžce onemocní někdo z rodiny
Hodiny a hodiny dělá tanyny

Na vánoce neuvidím v bedně pohádky
Musím hlídat přiletěl k nám strejda na svátky
V obývacím pokoji si hraje s kamnama
Přikládá a svlíká se a dělá tanana
Hambatý a počmáraný děsí manželku
Naší Julče vypatlal poslední pastelku
Od sousedů ráno schytám pěkný modřiny
Ještě ve tři hodiny dělal tanyny

Ráno místo müsli chřoupem prášky na hlavu
Přemýšlíme jak mu najít jinou zábavu
Strejda zatím v koupelně si hraje s kaprama
Jednoho už oživil a dělá tanana
Ani fotbal ani kino zívá ospale
V neděli jsme ještě vzali strejdu na balet
Díky bohu za ten nápad naší maminy
Zíral celé hodiny na to tanyny

Spávám zase v noci v klidu strejdou nerušen
Hned druhý den odletěl vrátil se do buše
Před chatrčí dává lekce učí šamany
Jak se správně světově má dělat tanany
tanyny tanana tynana a tanany

Ragtime

Když jsem tohle vyhrabal ze šuplíku, hned se mi vybavilo, jak jsem to skutečně kdysi hrával a málem si při tom - zcela v intencích toho textu - polámal prsty. Dnes už bych to dohromady nedal, ale matně si vybavuju, jak refrén začínal na Skoumalovské "Cé dur, Gé zvětšený, Cé dur, Gé zvětšený..." a jeho poslední verš byl napasovaný na konec fráze Entertainera a v mezihrách se v něm ještě kousek pokračovalo (o něm to celé ostatně je).

Je mi tuším celkem na závadu že
Kytary se držím jako lopaty
Mám jasnou vadu prstokladu a
Používám navíc špatné obraty

Asi by to bylo myslím fajn
Moci začít znova od piky
S chutí vrhnul bych se na ragtime
A nemusel devastovat klasiky

R: Je mi líto pane Joplin
   Prosím neračte se smát
   Kdyby to šlo tak začnu od plín
   A naučím se správně hrát
   
   Nezlobte se pane Jopline
   Já stejně hraju hrozně rád
   Ještě sice spousta vody uplyne, pak
   Naučím se možná ten váš ragtime hrát

Odborníci ti se diví
V úžasu na židli se posadí
Že na hraní mám prsty křivý a
Áčko déčko géčko háčko neladí

Nejtěžší jsou první kroky
Pak učit se je třeba mnoho let
Například barréčka jsem trénoval tři roky
A občas se mi povede i flažolet

R: Je mi líto pane Joplin
   Prosím neračte se smát
   Kdyby to šlo tak začnu od plín
   A naučím se správně hrát

   Nezlobte se pane Joplin
   Je mi fajn když můžu hrát a
   Z kytary nenadělám hromadu hoblin
   Jen proto že nejde mi to jak bych rád


Po ránu

Tak to byl jazzík, to si pamatuju velmi živě. Cituji z akordového doprovodu: Ami7/9, D7/9, E7/3-, Bmi7, Ami7/9. A to jsme teprve u "válí".

Dým
Z krbu se po koberci válí
Do rána zamračný vstávám
I když bych spal
Tvůj
Mrazivý pohled v zádech pálí
Pod kůži se mi zavrtává
Dál

Máš
Po ránu pomačkaný tváře
Ze sna se nikdy neusmíváš
A pořád lžeš
Spíš
Obličej skrytý do polštáře
Přesto mám pocit že se díváš
Sbal se a běž

R: Jsi vlhký troud
   Jsi vyhlaslý krb
   Kdo po tobě chlebem
   Ty po něm kamenem
   Jsi studený oběd
   Jsi vypadlý zub
   Když někdo hodí
   Uhneš ramenem

Rád
Sedávám na okenním rámu
Spálený sirky na zem házím
Číháš jak rys
Máš
V kabelce fotky cizích pánů
Ta moje do sbírky ti schází
Tu máš a zmiz

R: Jsi vlhký troud...


Plameny

(Pro D.)

Mráz lehce běhá po těle
A z mraků barvy ocele
Si na obzoru někdo hrady tvoří

Už kapky buší do plechů
Tiše potmě a bez dechu
Díváš se jak oheň v krbu hoří

R: Plamen a dým nahoru stoupá
   Řekneš já vím, vždyť nejsi hloupá
   Posloucháš jak praská dřevo
   Trocha tepla pro každého
   Plamen zbaví všeho zlého
   A je zase třináctého
   Pátek

Sladkým potem leskne
Tvé tělo vždy když blýskne se
V žilách krev ti pomaličku pění

Jen vlasy shodíš s ramene
Jsou v barvě toho plamene
A za oknem se pekelníci žení

R: Plamen a dým nahoru stoupá...


Opička na gumě

Spíkr už dočet' noční zprávy
Zbejvá jen počasí a sport
Reportáž z deštných lesů Jávy
A detektiva čeká další těžkej mord

Venku je dneska děsný dusno
Zdá se že k ránu začne lejt
Marně se snažím znovu usnout
V rádiu mi hrajou sladký Love Is Great

R: Blázni prej nemaj' smůlu
   Blázni prej nemaj' pech
   Jak opička na gumě
   Dolů a vzhůru
   Skáču
   Až se tají dech

Blues který kulhá na tři doby
Kapky už pleskaj' o asfalt
Pláštěnky nosej' jenom snobi
Je půl třetí ráno a nemám žádnej kvalt

Ospalej řidič noční linky
Z termosky pije horkej čaj
Zdraví se s chlápkem od benzínky
Oba dva se těší až je ráno vystřídaj'

R: Blázni prej nemaj smůlu...

Nad domy lítaj' noční můry
Někdo má sny a někdo sex
V nádražní herně cinkaj' bůry
Víno musíš zvolna a hořkou zase ex

Té slečně zmokly všecky šminky
Déšť lehkejm holkám přitíží
Hloupoučká píseň z hrací skříňky
Vkrádá se mi do snů jako myši do spíží

R: Blázni prej nemaj smůlu...


Vítr

(Pro D.)

Od západních hor zase fouká
Bez šály to zastudí
Marně se k těm kopcům koukám
Za ně stejně neuvidím

Dvorky listí do vírů hází
Smetí ťuká do oken
Nikdo se dnes neprochází
Sedí s knížkou v teple u kamen

R: Slova jen tak po větru pouštím
   Vzkazy po něm posílám
   Na ten vítr každý den pískám
   Snad se jednou otočí k vám

Na střechách se kočky hádaj'
Jim ten vítr nevadí
Oslavy se nepořádaj'
Předpověď mi neporadí

Každou chvíli nahoru koukám
Kterým směrem poletí mrak
Od západu stále fouká
Nejpíš za to může ten tlak

R: Slova jen tak po větru pouštím...


Ježčí píseň

Kdysi byla v časopise Folk&Country jakási soutěž, Textáze se jmenovala. Účastníval jsem se jí s chutí, semo-tamo byl dokonce i mezi vyceněnými. Jedním z reliktů této soutěže je část mých limericků, další pak tento text. Přesné tehdejší zadání už si nepamatuji, bylo to ale něco kolem Ježčí písně, kterou zpívá Pratchettova Stařenka Oggová a dán byl refrén "Jen paní Ježková, i když se neschová, věrnost si uchová". Akordy v tomhle případě nepíšu, nejsou důležité (i když je mám, stejně jako melodii).

   Veselá je píseň ježčí
   neboť ten má život lehčí.
   Brouky, daňky, rarohy
   všechny čekaj' parohy
   jenom ježek
   jenom ježek
   může klidně spát.

Choď v pyžamu v zimě, vedru,
uchvátíš tím jistě zebru,
pokud nemáš útlou nožku,
snadno svedeš nosorožku.

Za hrst cetek ze smeťáku
získáš lehce každou straku,
za pár něžných přes prdýlku
masochistku-krokodýlku.

 [: Jen paní ježková
    i když se neschová
    věrnost si uchová. :]

Když ti raší bujná kštice,
neodolá žádná lvice,
dusný mejdan dole v noře
neodmítne žena tchoře.

Pod kamenem u altánku
najdeš chtivou leguánku,
za kus sýra na podbřišku
polechtáš nejednu myšku.

 [: Jen paní ježková... :]

Dvě-tři sklenky, až se zpije,
povolná je lesní zmije,
Džbánek Müller Thurgau v sklípku
zvláční krůtu, hus i slípku.

Ucítí-li sílu lovce,
v řadě budou čekat ovce -
počmárej se na křidýlku,
v trávě číhej na motýlku,
Zezedu a jednom v tílku
dostaneš se na kobylku,
v brnění zas pod kytlicí
tancuj dupák před hrošicí.
Jako dravec padni z výšky,
kůži stáhneš ze slepýšky,
ve skafandru bitém cvočky
můžeš s klidem na žraločky.
S řádným lasem na silnici
ulovíš si bizonici,
hlavou dolů budeš zírat
zjihne žena netopýra:

 [: Jen paní ježková... :]


Pohádka — a jak to bylo dál...

Jen pro ty, kdo znají Pohádku od Karla Plíhala...

A takhle nějak bylo to dál: 
svatební hosté opuští sál 
král shodil s úlevou hermelín s ramene 
skočil si do krčmy na jedno točené 
Stydlín si odvádí Popelku do drožky 
Sněhurka štupuje sedmery ponožky 
a v lesní chaloupce Mařenka s Jeníkem 
koupili od baby pytlíček s perníkem 
Vybledly girlandy, povadly květiny 
prostřední sudička má záda od hlíny 
vrátný si dopíjí včerejší podmáslí 
paprsky luceren ztichly a pohasly 
Náhle se za oknem objevil skřítek... 

Kde slunce vychází (pseudo-spirituál)

Můj první - starý, prastarý - pokus o "spirituál". Nejsem sice žádný křesťan, ale gospely a podobnou muziku jsem měl vždycky moc rád, takže je celkem logické, že jsem zabrousil i sem.

Pre: Pojď pojď s námi ať štěstí nás provází
     Pojď pojď s námi tam kde slunce vychází

Na těle máš krvavý šrámy
Povím ti kudy z nesnází
Shoď svý těžký pouta a pojď s námi
Slunce už vychází

R: Povídám pojď rychle s námi
   Ať nás štěstí provází
   Pojď s námi jen s námi
   Tam kde slunce vychází

Zahojí se tvoje rány
Tak zahoď ten svůj těžký kříž
Staň slunci tváří a pojď s námi
Už zítra mu budem blíž

R: Povídám pojď rychle s námi

Tam nemusíš se bát už pánů
Tam budeš svůj vlastní pán
Tak pojď už s námi za svítáním
Pojď už rychle s námi tam

R: Povídám pojď rychle s námi

Jordán (pseudo-spirituál)

Tuto píseň svého času hrála Devítka, kdysi to dokonce dostalo jakousi Portu, pokud se nepletu. Nebo to byl až ten následující "spirituál"? Ale to už je prehistorie a asi ani Honza Brož už si to nejspíš nepamatuje...

Dnem nocí s nadějí jdem k svému cíli 
míříme ke břehům zaslíbeným, 
každému pomalu dochází síly, 
před námi jen písek a dým, 
před námi jen písek a dým. 

R: Nikdo z nás neví kudy jít dál, 
   hádáme kde leží Jordán, 
   každý z nás narodit se vždycky si přál 
   v místech kde leží Jordán. 

Kupředu přes moře než zavře se brána, 
cestu zpět zapomeň, jen dopředu smíš, 
tvé oči uvidí pak jednoho rána 
zem tvoji o které sníš, 
zem tvoji o které sníš.

R: Nikdo z nás neví kudy jít dál...

Jen pospěš příteli náš pán nám mává, 
rány, co bolí, zacelí čas, 
jen pohleď příteli, tvůj národ vstává, 
víra je síla, co dovede nás, 
víra je síla, co dovede nás. 

R: Nikdo z nás neví kudy jít dál...

   Každý z nás narodit se vždycky si přál 
   v místech kde leží Jordán

Balada i několika mladých černoších pracujících na plantáži svého otrokáře aneb Když neztratíš víru svou, nic se ti nemůže stát

Za to já nemůžu, takhle šíleně to kdysi pojmenoval Honza Brož (nebo někdo jiný z Devítky), protože stejně jako předchozí i tuhle svého času hrávali. A skvěle. Ba jo, nakonec si myslím, že tu Portu dostala spíš tahle než ta předchozí...

Mám záda navždy ohnutý
Mý nohy jsou jen černou kůží obutý
Pořád slyším rány bičů nad hlavou
Mí bratři svou krev potí dál
Já nestojím tak pevně jak jsem vždycky stál
Ale neztratil jsem nikdy víru svou

R: Tak naber dech, naber druhej dech
   I když krev ti stéká po zádech
   Vždyť dlouhou cestu máš před sebou
   Svých nářků nech, svých nářků nech
   Jednou nás čeká druhej břeh
   Když neztratíš nikdy víru svou

Znáš jenom bič a taky žízeň znáš
Už rány a křik ani nevnímáš
Jen tiše hladíš rány bolavý
Dál pevně stůj stůj a čekej jen
Dobře víš víš že přijde velkej den
Kdy shodíš na zem těžký pouta svý

R: Tak naber dech...

Jsi jenom prach a sám to víš
Jsi jenom prach a v prach se zpátky obrátíš
a čas ti letí jako divej proud
Já věřím přejde doba zlá
Zas vrátí se ti síla tvá
Já věřím je blízko den kdy přijde soud

R: Tak naber dech...


Copyright © Petr Staníček (www.pixy.cz)