TOPlist

Pixylophone - archiv

Neděle, 29. únor 2004

Čeština
19.24

Kterak se Praha stará o bohatost naší mateřštiny

Antoušek, blbec, cucák čuromedánská, debil, ďaur, epileptická frnda, geront hotentotská, chuj, idiot, jeliman, kopyto, lempl, mizera, nemehlo, ňouma, opičák, pazgřivec, qedlák, rapl, řiť sevřená, šupák, tajtrlík, ťululum, uchcánek, vizigót, wošoust, xylofón, ychtyl zeleno-žlutej...

Inu tak. Měl jsem dnes tu čest strávit příjemnou hodinku ve společnosti skvělých pražských řidičů...

Pozn.: pro méně chápavé čtenáře jsem nucen doplnit, že výše zmíněná počastování napadala při jízdě na adresu oněch okolních (sebe)vrahů. Ach jo.

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (27)


Čtvrtek, 26. únor 2004

Jen tak
12.25

Tak Bluetone Angel nebude...

Tak tu právě byli pánové s anténami a měřili. Ačkoli na mapě pokrytí je náš dům ještě uprostřed modrého fleku, ačkoli mi slečna od objednávek potvrdila, že v naší ulici pokrytí je, ačkoli je náš dům nejvyšším bodem v okruhu asi 50 kilometrů a ze střechy můžu dělat ortofotomapy okolí, tak měření ukázalo, že prd.

Tedy na download by se asi nějaký signáleček našel, ale upload prostě není. Po ujištění UPC, že na Kladně se musíme na kabelu spokojit jen s televizním signálem a datové připojení tady provozovat nehodlají (i když jsme odnož pražské sítě), a po ujištění Telecomu, že PDSL je dostupné jen v půlce Kladna (pochopitelně že NE v té naší), je to další hřebík do rakve mého připojení. Když mi Arthur Dent dal tip na Bluetone Angel, měl jsem to za spásné řešení, které bude přesně to pravé pro mě. Jenže prd.

Co mi tak ještě zbývá... Telefonního paušálu se nedočkám. KLFreeNet je na práci nespolehlivý. Pevnou linku neutáhnu. Leda tak ještě nějakou jinou mikrovlnu, ale to je skoro prašť jak uhoď. O někom, kdo by nebyl ve free pásmu 2,4 GHz, nevím — a ostatní se tady kolem všichni navzájem ruší, takže bych si asi moc nepomohl... Leda by to bylo aspoň rychlejší než má stávající horkotěžko "čtyřiašedesátka" (ehm, ehm). Ale jinak o ničem nevím. Je to na...

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (27)


Středa, 25. únor 2004

Jen tak
19.30

ISP: Drž mlč a čuš

Připadalo by vám normální, že by se váš poskytovatel placeného připojení k Internetu pustil do výměny serveru (demontáže antény, dvouhodinové odstávky od páteře, rekonfigurace SMTP/DNS/routingu, změn IP adres — vyberte si a nehodící se pfškrtněte) — aniž by vám o tom předem cokoli řekl? Že by vám v 75 % odesílání 50MB souboru na server vašeho zaměstnavatele bez varování prostě někdo utnul Internet pod zadkem? Že by si vůbec nelámal hlavu s tím, že ve chvíli, kdy ze svého serveru bohorovně vytáhne ethernetový kabel, máte právě v editoru otevřeno sedm neuložených souborů přes FTP, řešíte akutní průsery na dvou webech současně po ICQ a máte připraveny na odeslání čtyři důležité maily (z toho tři svému šéfovi)? Že by to dělal tak dvakrát do měsíce? A že jemu by to nejspíš připadalo úplně normální?

Mně to tedy normální nepřipadá.

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (32)


Jen tak
02.53

Modrá stuha v trojobalu

V každé občerstvovně se vždycky bavím, když si vyhledám jejich verzi Cordon Bleu. Tedy obvykle nějakého (pokud možno světlomasého) řízku se šunkou, často i se sýrem. Původně sice šlo i telecí řízek plněný šunkou, ještě původněji to ale byla učebnice vaření Le Cordon bleu, ou nouvelle cuisiniere bourgeoise čili Modrá stuha, aneb nová měšťanská kuchařka (viz podrobnější info). Já se ovšem zabavuji tím, jaký že to termín pro tento slavný řízek která restaurace zase vymyslí. Už mám ve své pomyslné sbírce snad všechny kombinace Gordon/Godron/Kordon/Cordon Ble/Blue/Blé/Blú, Gordoblé, Godroblé i Cordoblé. Zatím ovšem vede Gordon O'Blue, což byl navíc klasický český vepřový řízek v trojobalu překrytý plátkem eidamu (potkal jsem ho kdysi na cestách v jakémsi motorestu, bohužel si už nedokážu vzpomenout, kde to přesně bylo; matně si ale vybavuji střední až jižní Čechy).

Jestli máte ve svých pamětech ještě něco originálnějšího, sem s tím — ovšem rád se pobavím i jinými názvoslovnými perlami, které s Cordon Bleu přímo nic společného nemají...

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (28)


Jen tak
01.01

Hudební hádanka

Neodolal jsem a poté, co jsem si tu písničku dneska poslechl už asi počtvrté, jsem zasedl a pokusil se o český text. Docela by mě ale zajímalo, jestli někdo dokáže z pouhého překladu identifikovat, o jakou píseň se jedná. Prozradím aspoň pár nápověd: 1) obsahově jde o téměř doslovný překlad, 2) hlavní slogany jsou foneticky hodně podobné, 3) původně je to anglická lidová balada a 4) jde o jednu z největších rockových pecek (kdybych měl někam napsat tři nejnadupanější písně, které znám, tahle bude určitě mezi nimi — i když se nezdá). Další nápovědy leda že by to nikdo nepoznal (více v komentářích).

Hej stůj, kate stůj, dej mi šanci poslední
Myslím, že své přátele vidím, jedou za mnou devět dní
Máte pro mě stříbro
a kameny, co drahé jsou?
Co máte, co dáte tomu katu, ať neplatím hlavou svou?
Co dáte katu, ať neplatím hlavou svou?

Já nemám hrsti stříbra, já nemám ani sou
Jsem chudý, nemám vůbec nic čím splatit, co ty platíš hlavou svou
Hej stůj, kate stůj, dej mi šanci poslední
Myslím že svého bratra vidím, jede za mnou devět dní
Bratře, neseš mi stříbro
a kameny, co drahé jsou?
Řekni co máš, čím splatíme katu, ať neplatím hlavou svou?

Bratře, nesu hrst stříbra,
nesu truhlu zlacenou, přivážím ti všechno co jen mám
Ať neplatíš hlavou svou
Já ti dám co mám, ať neplatíš hlavou svou

Hej stůj, kate stůj, ještě se ohlédni | má
sestra sem právě přijíždí, jede za mnou devět dní, dní, dní, dní
Sestro probůh dělej něco, teď prosím na kolenou
vem si jej stranou, buď na něj milá, zadrž ruku vražednou
udělej cokoli, jen zadrž rukou vražednou, ou, ou, ou

Hej stůj, kate stůj, vždyť vidím ten tvůj smích
tak probůh řekni, že můžu jít
a žít spoustu spoustu dní, dní, dní

Ach ano vím, jak sestru máš milou, tak sladkou přesladkou
jak mě rozpálila když dávala vše, jen ať neplatíš hlavou svou, svou, ou, ou
Tvůj bratr dal hrst stříbra, ty sestru nevinnou
Přesto se smíchu neubráním, že ještě platíš hlavou svou
Přesto se smíchu neubráním, že ještě platíš hlavou svou

Ještě platíš hlavou svou!

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (24)


Pátek, 20. únor 2004

Webdesign
11.49

Web X a Web Y

V posledních dnech jsem přečetl docela hodně názorů, polemik a příspěvků na obligátní téma "skvělý barevný dynamický Flash" vs. "nudný obarvený text v CSS" (viz např.). A secvaklo mi to. Ten rozdíl mezi oběma tábory je v samé podstatě chápání webu.

Jedna strana je totiž zde: ...chtějí se bavit. Odkojeni MTV a CNN, zbožňují akci, dynamiku, chtějí být v centru dění. Flash je do tohoto centra může dovést. Z reproduktorů se jim line zajímavá hudba, na monitoru běží film a oni... na to koukají. Číst se nikomu nechce. Čtení opravdu není zábavné. Bezesporu. S tím naprosto souhlasím. Pokud se budu nudit a budu se chtít posadit k Internetu jako zábavnému médiu, budu Flash zbožňovat, protože je na to skvělý. Když budu fanoušek nějaké hudební skupiny a budu se o chtít dozvědět všecho, vidět klipy, obrázky, sžít se s ní, žít s ní, bavit se s ní, strávit s ní celý večer, který si na to vyhradím — bude její flashový web úžasný. Nudné, ploché, obyčejné stránky — kdo by se u toho chtěl nudit. Naprosto s tím souhlasím.

Jenže pak je tu ještě druhá strana. Uživatelé, kteří netráví na webu (nebo na stránkách jedné kapely, jedné komunity) celý svůj život. Lidé, kteří nechtějí, aby je web bavil, aby se k němu posadili jako k televizi a nechali se obavovat. Lidé, kteří web používají. Slouží jim jako souhrn stovek rozličných služeb, referenční knihovna, rychlé zpravodajské a komunikační médium. Ti, kteří mají web po ruce jako nástroj, nežijí na něm. Dávají přednost přehlednosti, stručnosti, srozumitelnosti. Použitelnosti. Holý text a Gopher by jim možná posloužil stejně dobře — i když pokud to přece jen vypadá trošku k světu a je to únosně cool, je to asi lepší. Hlavně když nebudou muset čekat na hledanou informaci o minutu déle jen proto, že se před ní ještě načítají nějaké multimediální kydy, o které ale zrovna vůbec nestojí.

Ten první, interaktivně-zábavný web — řekněme Web X — je lepší televize. Barevnější, dynamičtější, místo trapných 45 kanálů jich má několik milionů. Můžete se k němu posadit, vybírat si a koukat na co se vám zlíbí a je to všechno úžasná zábava. Ten druhý — Web Y — je Encyclopaedia Britanicca, Alexandrijská knihovna a CNN Live v náramkových hodinkách. Najdete tam rychle všechno, co právě potřebujete, a s těmito informacemi pak můžete dál nakládat podle libosti. Pomáhá a nezdržuje.

Web X a Web Y nemají moc velký průnik. Ani se (zatím) dost dobře nedají propojit, jejich požadavky i priority si často hodně protiřečí. Stejně tak se diferencují skupiny jejich uživatelů — ty jsou ovšem rozděleny nejen prostorově ("já chci jedině Flash, zbytek je nuda" : "Flash nesnáším, jděte mi s tím někam"), ale štěpí se i v čase — týž člověk v práci a pro běžné potřeby upřednostňuje Web Y, ale večer, kdy sedá k webu jako fanda své zamilované kapely a chce si oddechnout a bavit se, upřednostňuje Web X. I já jsem obojetný — i když těch chvil, kdy se chci na webu jen bavit, je výrazně méně.

Nedá se proto nikdy říct, že X je lepší než Y, nebo naopak. Stejně jako se nedá říct, jestli je lepší Audi A8, nebo sněžný skútr. Záleží jenom na tom, jestli se zrovna nacházíte na trase Mnichov—Salzburg, nebo Růžohorky—Obří důl. Pro autory je nadmíru důležité se správně rozhodnout, co, pro koho a za jakým účelem svůj web tvoří. Je stejně blbé ocitnout se se sněžným skútrem na dálnici, jako s limuzínou na horské hřebenovce. Je stejně blbé udělat web ministerstva informatiky ve Flashi, jako udělat text-only web DJ komunity TranCe-Quill T.

Všechno chce prostě svoje, každá potřeba vyžaduje jiný nástroj na své uspokojení. Zkuste se nechat bavit třeba na http://www.wohnout.cz/ — a nebo naopak co nejrychleji na http://www.linkinpark.com/ najít, kdy kapela vydala svou druhou desku a zkopírovat si názvy skladeb do článku, který o ní píšete... Všechno chce prostě svoje a jedinou relevantní otázkou je, jestli web splňuje cíle, pro něž byl vytvořen.

Já umím udělat Flash. Sice na hodně sofistikované aplikace bych se musel ještě leccos doučit, ale jsem si jist, že bych to zvládl celkem rychle. Ale nemám potřebu. Weby, které dělám já, dělám takřka výhradně pro Web Y a tomu striktně podřizuji nástroje, výrazové prostředky i použité technologie. Vždy a všude jsem říkal, že Flash je sice skvělá technologie, ale není to web. A vždycky z toho byla tahanice a nějaká větší či menší slovní přestřelka. Možná proto bude přesnější říkat, že Flash není Web Y. Sem podle mě opravdu nepatří (leda jako minoritní doplněk) a platí zde vše, co jsem o něm kdy říkal. Ale připouštím, že existuje i jakýsi Web X, kde má Flash své nezastupitelné místo.

Ale nadále přece jen považuji Web Y za "ten hlavní", dominantní. To, co si vybavím, když se řekne "web". Protože je to přece jen to, co lidé (zatím) na Internetu používají v naprosté většině. A řekl bych, že to tak ještě nějakou celkem významnou dobu bude.

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (52)


Čtvrtek, 19. únor 2004

Webdesign
17.49

Tak jo, i já se vyjádřím ke "kurzu" tvorby webových stránek na Živě

Psal o tom dneska už kdekdo, takže se v tom nebudu moc patlat. Ale jelikož už třetí člověk po mně chtěl, abych řekl konkrétně, co je tedy v tom článku Jak dělat webové stránky 1. — začínáme špatně, tak tak činím. A nejsnazší bude napsat to sem, ať nemusím každému odepisovat zvlášť.

Vezmu to postupně, aniž bych vždy rozlišoval, co je zanedbatelná nepřesnost a co hrubá chyba.

Co je to internet? Je to spousta počítačů s obrovskou kapacitou

Počítače s menší než obrovskou kapacitou na Internet nesmějí?

V těchto počítačích je uloženo vše, co můžete na internetu objevit, především webové stránky. Takovému počítači říkáme webový server, nebo jen server.

Jen zlomek toho, co je k nalezení na Internetu se nachází na webových serverech ... atd.

... a komunikace probíhá díky vašemu prohlížeči

To už je více než matoucí

URL — Uniform Resource Locator, unikátní adresa, např. www.zive.cz

To tedy ani náhodou — www.zive.cz je doménové jméno serveru, tedy jen jedna ze složek plnohodnotného URL. Pokud není URL relativní/lokální, musí přinejmenším začínat názvem protokolu. Nejčastější začátečnická chyba naprostých internetových laiků, u odborného autora naprosto nemyslitelná.

... vystačíme si i s klasickým Notepadem (Windows)

Nehodlám komentovat (ne)vhodnost tohoto editoru, jako spíš to, že 90 % uživatelů (je to určeno pro naprosté laiky, že?) bude nějaký Notepad v počítači hledat dlouho a marně. Mají tam místo něj totiž obvykle Poznámkový blok.

Co webové stránky umožňují ... V první řadě umožňují vytváření dokumentů, které obsahují text, obrázky...

Webové stránky umožňují vytvářet dokumenty jen velmi výjimečně a s krajním vypětím. Webové stránky JSOU dokumenty obsahující text, obrázky atd.

Soubory webových stránek mají příponu html (stranka.html), nebo htm (stranka.htm), tuto příponu mají, aby byly odlišeny od jiných souborů

Pominu-li, že to je zcestné vysvětlení, tak taková informace na webové stránce tvořené souborem AR.asp?ARI=114958 laika přinejmenším zmate.

Server posílá jen recept, prohlížeč vaří

Sporák z čistého nebe... (OK, já své výhrady vůči onomu článku míním vážně, nebudu to tedy příliš zlehčovat.)

Vložit červený text veliký 1cm a vedle umístit obrázek

O takovém požadavku (a jeho nesmyslnosti) na webové stránce by se dalo napsat celé pojednání.

Zástupci těchto (WYSIWYG) editorů jsou třeba ... Microsoft Word

Není ještě trestné psát takové bohapusté nesmysly? MS Word obsahuje export do formátu HTML postačující pro určité (velmi specifické) potřeby — není to ovšem v žádném případě editor HTML.

U těchto editorů platí jednoduché pravidlo, vytváření stránek je relativně jednoduché, ale nikdy nemáte zcela pod kontrolou jejich zdrojový kód.

Naprostá lež — to platí snad právě jen v tom Wordu (který — opakuji — není HTML editorem). Skutečné WYSIWYG editory poskytují kompletní kontrolu nad zdrojovým kódem. Bez toho by nemohly existovat.

... většinou mají název typu HTML xypsilon editor.

Je to článek pro úplné laiky, že? Kolikpak se už od rána objevilo v Morfeu požadavků na vyhledání "xypsilon editor"?

(nadpis:) Volba prohlížeče

Co to má proboha o dělat uprostěd článku o tvorbě WWW stránek? Co to s tím má společného?

... zajímavý český výrobek Safari

Tomu už se od rána směje půlka blogerů, tak to asi nemá cenu dále komentovat. Takže jen odkaz: http://www.apple.com/safari

Zastoupení Internet Exploreru se pohybuje kolem 90 %. Proto v první řadě tvořte stránky pro něj.

Tak dost srandy, tady přestává veškerý humor. Webové stránky se rozhodně netvoří pro nějaký konkrétní prohlížeč.

Existuje ještě jedno jednoduché pravidlo, čím počítačově gramotnější návštěvníci, tím méně Microsoftu.

To se snad ani nedá komentovat.

Jedním z prvních úkolů internetu bylo zajistit, aby se soubory v kabelech pohybovaly co nejrychleji. Datový objem souborů musel být omezen na minimum ...

I pokud by náhodou toto tvrzení byla pravda (jako že není), tak to stejně nemá s WWW nic společného

... To (ten malý datový objem souborů, pozn. P. S.) zajišťuje HTML — HyperText Markup Language, hypertextový značkovací jazyk

A čím to zajišťuje? Tím, že ke sdělovanému textu stránky přidává další hromady kódu?

uvedu příklad: <b>Tučný text<b>

a) koncová značka musí být </b>; b) HTML 4 doporučuje značku <b> vůbec nepoužívat (byla v něm ponechána jen z důvodu zpětné kompatibility). V další vývojové posloupnosti (současné i připravované verze XHTML) už byla značka <b> zcela odstraněna. Existuje jistě nepřeberně vhodnějších příkladů.

Z celého článku ostatně čiší autorův dojem, že HTML je jazyk sloužící k definování grafického vzhledu stránky. Což ovšem není pravda a autor se hrubě mýlí. HTML slouží k definování struktury a sémantiky dokumentu, k popisu vzhledu slouží jiné technologie (např. CSS, XSL ad.)

Těmto značkám se říká tagy...

...neboli česky značky.

... Jsou mnohem starší než samotný internet, pamatují dobu psacích strojů

Toto sdělení jsem — přiznávám — ani při nejlepší snaze opravdu nepochopil.

Doufám, že jste si udělali teoretickou představu o fungování webových stránek

To si na základě tohoto článku nemůže udělat ani odborník, natož úplný laik, jimž je kurs určen.

A to pomíjím nedostatečnou (ne-li nulovou) redakční práci, když v článku zůstaly všechny ty gramatické hrubky, neobratná stylistika a nevhodné obraty. To se ovšem odborných výhrad vůči textu týká jen okrajově.

Myslím, že Živě si tímto článkem uřízlo pořádnou ostudu.

Aktualizace: Výborné. Jedním z těch lidí, co po mně chtěli podrobnější vyjádření k tomu článku byl i kdosi ze Zive.cz. A poté, co jsem to udělal, se náhle původní článek nenápadně mění. Tak abyste si nemysleli, že jsem pitomec — všechny výše zmiňované citace tam opravdu původně byly. ;)

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (50)


Středa, 18. únor 2004

Webdesign
19.00

Tak takhle vypadají dobré stránky! Fak jo?

Koukám v bedně na Pomeranč a moderátořík se tam rozplývá nad jakýmisi flashovými šílenostmi slovy Tak takhle vypadají dobré stránky! To mě fakt dokáže nadzvedout. Ať si klidně troubí do světa, že se to líbí jemu, ale ať proboha nevydává takový nesmysl non-plus-ultra za nějakou Obecnou Velkou Pravdu. Kouká na to půlka týnejčrů a pak tomu věří. Ty mě teda dožrali. Ach jo.

Odkazy na ty zmiňované stránky se pokusili dát i na tu výše zmíněnou stránku na webu ČT, ale a) jsou tam jen v textové podobě, b) první web je prakticky nepoužitelná šílenost, c) druhý odkaz nefunguje (aspoň dokud z něj nesmažete tu mezeru — ale i tak jde opět o nepoužitelnou sračku, ze které hodně dlouho nepochopíte wocožegou), d) třetí web nefunguje vůbec. Ach jo.

BTW — všude se Pomeranč prezentuje, že sídlí na adrese pomeranc.tv, ale tohle URL obsahuje pouze toto:

Index of /
Name                Last modified       Size  Description
Parent Directory    06-Dec-2003 13:04   -

Apache/1.3.26 Server at www.pomeranc.tv Port 80

Špicovej web. Fak jó. Fak Pomeranč.

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (42)


Pondělí, 16. únor 2004

Epilepticky
13.11

Malý bílý bobule

Napadl mě další textík do sbírky předělávek — předpokládám, že melodii většina zná (a kdo nezná, tomu to stejně nic neřekne).

Bobule (Mumuland)

Mám malý bílý bobule
Mám malý bílý bobule
Mám malý bílý bobule
Mám malý bílý bobule

Ve starý dóze mám bobule
Namísto snídaní zobu je
Ve fitku skvělá parta jsme
Bobule dlabeme a rosteme

Mám malý bílý bobule
Mám malý bílý bobule
Mám malý bílý bobule
Mám malý bílý bobule

Veselej trénink jsou bobule
Před bobulí holka a po ní kluk
Když to někdy trochu přeženem
Z bobulí pod nosem máš bobulifuk

Mám rád mý bílý bobule
Mám rád mý bílý bobule
Mám rád mý bílý bobule
Mám rád mý bílý bobule

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (6)


Neděle, 15. únor 2004

Jen tak
23.20

Grammy v ČT 2

Na ČT 2 právě teď začíná opakování přímého přenosu z udílení cen Grammy. Živě tlumočila Dana Hábová a komentuje Jan Rejžek(!). Chcete-li si poslechnout muziku, kterou z českých médií opravdu neuslyšíte, a k tomu si poslechnout opravdu fundovaný komentář, máte unikátní příležitost.

Update: Úžasné. Všichni účinkující, i ty největší hvězdy, hrají a zpívají živě. Kam se hrabou ti naši "andělští" šoumeni s jejich ustavičnými playbacky a half-playbacky...

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (23)


Webdesign
17.15

Proč u mě accesskey zhoršuje přístupnost stránek

V uplynulém týdnu se objevilo hned několik příspěvků na téma accesskey ve webových stránkách — nejpodrobněji se tomu věnuje Vít Dlouhý, v příspěvku "Zvyšuje accesskey přístupnost stránek? Ano!" pak tvrdí, že accesskey přístupnost zvyšuje, a s odkazy na další zdroje dokazuje optimálnost použití číselných klávesových zkratek. Dovolím si pohled na accesskey z trochu jiné strany.

Především z pohledu (své) platformy MacOS. Na tomto systému se klávesa Alt používá úplně jinak než na PC/Windows. Každá klávesa na klávesnici má až čtyři významy a Alt funguje jako skutečná "ALTernativa", tedy aktivuje alternativní význam klávesy. Např. pátá klávesa v horní řadě běžné klávesnice má základní význam (s českým rozložením kláves) znak "č", se Shiftem pak číslice "4". Ale na Macu je to dále s Altem ještě znak z"$" a konečně s Alt+Shift znak "?" (libra). Alt je na Macu prostě pouhá modifikační klávesa (významem srovnatelná se Shiftem), kdežto na PC je to klávesa spíše "akční". Takže Alt+číslo je zde trochu problematický pojem.

Na Macu by sice klávesy accesskey měly fungovat s klapkou Command (Cmd/Apple), ale klávesy Cmd+číslo mají obvykle jiný význam (často se používají pro jiné akce, jsou to nejčastější zkratky pro různé automatizované akce).

Druhým problémem je, co to vlastně znamená třeba Cmd+3 (a podobně to platí i pro PC: co to znamená Alt+3)? Je trojka na numerické klávesnici, ale tu nemá každý (já třeba na notebooku nemám numerickou sekci), a je trojka v horní řadě kláves. Ale v českém prostředí je její význam obvykle změněn na klávesu "š" a jednička se píše (podle druhu OS s různými modifikátory), na MacOS třeba se Shiftem (s US rozložením kláves zase bez Shiftu). Když se tedy dozvím, že mám stisknout Cmd+3 (resp. Alt+3), co mám stisknout? Cmd (resp. Alt) a libovolnou klávesu, na níž je namalovaná trojka? Tedy vlastně Cmd/Alt a klávesu "š"? Nebo opravdovou TROJKU, tedy klávesu "š" a Shift? Jenže na MacOS je Cmd+Shift+š vyhrazeno systémové akci "otisk obrazovky".

Tahle idea se mi proto vůbec nelíbí (a hlavně kvůli celkové zmatenosti, zmatečnosti a nejednostnosti accesskey raději vůbec nepoužívám). Je na tom přespříliš vidět, že původ podobných nápadů je na PC/Win a že autory obvykle ani nenapadlo, že jinde tyhle věci prostě fungují úplně jinak. Všechny otázky přístupnosti ale vždycky souvisí s nějakou minoritou (kdybychom operovali pouze s majoritou, otázky přístupnosti ztrácí veškerý smysl). A přinejmenším z hlediska minority uživatelů MacOS accesskey (alespoň v tomto podání) přístupnost stránky jen zhoršuje — protože mlží a mate uživatele. Jinými slovy, buďto ty klávesy ve stránce popsány nejsou — a pak mi nějaká může "přebít" moje obvyklé klávesy určené k jiným účelům — anebo tam popsány jsou, ale ne všude musí fungovat tak, jak si autor představuje. Dokud někdo nevymyslí nějaké opravdu obecné a všeoobecně přístupné řešení, nebudu accesskey považovat za dobrý nápad.

Update: Spíš náhodou než experimentálně jsem zjistil, že v Safari fungují accesskey s klávesou Ctrl (tedy např. acceskey="k" odpovídá Ctrl+k) — a to rovnou, bez jakéhokoli dalšího potvrzování. Ovšem jak na to má chudák uživatel přijít, to fakt netuším...

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (22)


Sobota, 14. únor 2004

Epilepticky
00.18

Něco stranické poezie

Střípky z poetických deníčků typických zástupců několika našich politických stran.

Ze života řadového člena ČSSD
Náš stranický výbor
Pozval včera k jídlu
Vladimíra Špidlu
Teď nám chybí příbor

Ze života řadového člena ODS
Ze Sněmovní smuten jdu
Volám svojí ženě Zdence
Že mi klesly preference
Kvůli mému forehandu

Ze života řadového člena US-DEU
Dneska jsem ukecal jednoho cikána
Svůj hlas nám odevzdá už v příštím roce
Voličská základna tím pádem od rána
Stoupla nám panečku hned o sto procent

Ze života řadového člena KSČM
Sněhobílé už mám vlasy
Plnovous až na zem — ale
Hlavně s ňákým svazem
Ať jsem zas na věčné časy

Ze života řadového člena Zelených
Labem teče roztok solný
V Mostě žlutá hlína
Pak zrušení Temelína
Víkendy mám volný

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (3)


Pátek, 13. únor 2004

Jen tak
22.08

Vývojová teorie druhů z pohledu obalových technologií

Je mnoho teorií, které se snaží definovat to subtilní Cosi, jímž se Člověk odlišuje od Zvířete. Bylo tu už leccos — palec postavený proti ostatním prstům, smích, láska, nebo třeba schopnost vyplnit daňové přiznání za méně než tři dny. Ale smát se umí i lecjaký delfín a podle Teorie Daňového Přiznání by se půlka z nás zařadila nejspíš kamsi mezi sumýše (Holothuroidea). Na přesnou a exaktní Teorii Rozlišení Člověka Od Zvířat lidstvo stále ještě čeká.

Dnes mi přišel balík s pár knížkami a jak tak leží ta vybalená hromada na stole, pomalu se mi v hlavě ona Pravá Skutečná Teorie Poznání Člověka sumíruje. A jejím středobodem je nenápadný civilizační artefakt, který právě leží přede mnou na stole. Ne, není to kniha — a moje teorie má pramálo společného se schopností transkribovat empirické zážitky i konfabulovat Nejsoucno formou beletristických záznamů či podobnou fundamentální intelektní axiomatikou. Nikoli, je postavena na pšoukání.

Oním technologickým artefaktem přede mnou je kus protinárazové folie. Všichni znají: dvouvrstvý igelit s vylisovanými bublinkami. Po zabalení do takové folie se nic tak snadno nerozbije; po vybalení se pak jen těžko odolává vzít igelit do ruky, stisknout bublinku mezi prsty, přitlačit, ještě trochu ... a pfk! Ani nevím jak a proč mám tu folii v ruce a prsty náhle získávají vlastní inteligenci. Pfk! Pf, pf, pfk!

Proč to děláme? Je nám potřeba pukat bublinky vrozena? A není to náhodou ten jedinečný Dar, který jsme jakožto jediný živočišný druh dostali právě my a není to právě To Ono, co nás odlišuje od všech ostatních živých forem? Nemám to sice ještě stoprocentně empiricky ověřeno, ale troufnu si už teď tvrdit, že žádného sumýše, psa nebo delfína při pohledu na bublinkovou folii neopanuje to neodolatelné pokušení vzít si ji do ruky, bryskně hmatem vyhledat nejbližší na omak dosud pevnou vybouleninku, stisknout a pfk! Ani je to nenapadne. Ani letmo, ani ve snu. Nedá se to sežrat, tak nezájem. Ne tak u lidí. Věčná škoda, že nejsem studentem nějaké té psychologie nebo sociologie, hned bych měl krásnou seminární práci. Jako vybavení bych použil skrytě sledovanou čekárnu, na stolečku mezi časopisy leží jakoby náhodně pohozený kousek bublinkové folie. Moc by mě zajímalo procento těch, kteří by — nacházejíce se v čekárně sami — ponechali ty bublinky bez povšimnutí. Ale myslím, že by jich možná bylo ještě míň než těch, kteří umí přeložit palec před ostatní prsty (o vyplňování daňového přiznání raději nemluvě). Pfk!

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (12)


Webdesign
21.09

Pohodlné ladění CSS v Mozille

Tak můžu s klidem svůj skoro hotový javascriptový editor CSS zase vyhodit. Jak jsem se dnes přesvědčil, už existuje hotové a dokonce lepší řešení: doplněk EditCSS pro prohlížeče na bázi Mozilly — funguje tedy jak v Mozille, tak třeba i ve Firefoxu (tip via rony).

Doplněk se po instalaci tváří naprosto nenápadně, stačí ale jen na libovolné stránce zvolit Sidebar→EditCSS (u mně to funguje i na klapku Cmd-8, počítám, že na PC to bude Ctrl-8) a v sidebaru se otevře textové pole obsahující zdrojový kód CSS právě zobrazené stránky. A jak styly editujete, všechny změny se okamžitě (po napsání každého znaku) projevují ve stránce. Ideální pro ladění i pouhé hraní si s možnostmi CSS. Toť ten pravý wysiwyg. Vřele doporučuji.

Máte-li ovšem jenom Explorer, na podobné vymoženosti raději rovnou zapomeňte. Případně začněte přemýšlet, jestli by se vám nějaký druhý prohlížeč v počítači přece jen nehodil. Nechcete-li celou Mozillu, zkuste třeba Firefox.

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (22)


Jen tak
02.49

Don't panic!

Hollywood se dopustil zfilmování Stopařova průvodce. Přesněji řečeno Garth Jennings, dosud "jen" režisér klipů (režisérské seskupení Hammer&Tongs). Což o to.

Ale už je znám i casting. A to je husté kafé. Arthurem Dentem bude nepříliš známý Martin Freeman (foto), Trillian sehraje jen o malinkatý ždibínek známější Zooey Deschanel (foto) a třeba Slartibartfasta helrajzrovitý Bill Nighy. Což o to.

Ale že depresivního robota Marvina má hrát trpaslík Warwick Davies (viděli jste Willow? — jestli ne, hrál taky vrchního Gringotta i profesora Kratiknota v Harrym a patrně všech postavy pod metr třicet ve StarWars), to už začíná být VELMI husté kafé. Ovšem — což o to.

Ale že Forda Prefecta má (s pravděpodobností hraničící s jistotou) hrát jistý Mos Def, pravověrný černý undergroundový rapper z Brooklynu, NY — tak to už je kafé kondezované, zahuštěné, na plátky krájené... Ne, vážně nejsem rasista. Ale troufl bych si tvrdit, že kdyby Ford Prefect byl opravdu černoch, patrně by to Douglas Addams při své popisné dokonalosti aspoň jednou letmo zmínil.

O obsazení Zafoda Bíblbroxe ještě není jasno. Já bych to tipoval na "dvojroli" Lucy Liu společně s Haleym Joelem Osmentem. Že to celé to vyrábí Disney studio, už je snad zbytečná informace. Zbývá tak snad už dodat jen to, že — pravda — Douglas Addams taky nikde neřekl, že Zafod má hlavy POUZE dvě...

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (17)


Čtvrtek, 12. únor 2004

Jen tak
19.31

OK, tak zase v procesu...

Ale nechce se mi, nechce. Ta dovolená by měla být aspoň dvouměsíční — ani se mi nechtělo pouštět počítač. A na Šumavě je přitom tak krásně...

Cestou jsem ovšem potkal úchvatnou turistickou atrakci — parní kostel:

Parni kostel
(po kliknutí se obrázek zobrazí v plné velikosti)

Schválně — ví někdo, kde se tenhle technický zázrak nachází?

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (15)


Čtvrtek, 5. únor 2004

Jen tak
23.06

Balím saky paky...

... a jedu si dáchnout na Šumavu. Pac a pusu za týden.

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (4)


Středa, 4. únor 2004

Jen tak
00.47

Tajné deníky hrdinů z Pána prstenů

Možná jste to už četli, možná ne. Jistá Cassandra Claire sepsala Tajné deníky nejznámějších hrdinů ze ságy Pán prstenů. Konečně se tedy dozvídáme, jak to celé viděl Aragorn, Legolas, Boromir a další. Pokud umíte jen trochu anglicky, doporučuji číst originál — ačkoli se kdosi pokusil o český překlad, není to překlad příliš dobrý, někdy dokonce hodně zcestný. Ale lepší než nic, pokud jeden neumí anglicky ani slovo.

Rozhodně ale čtěte jak originál, tak i ten překlad v původním pořadí (Aragorn, Legolas, Boromir, Frodo, Sam, Gandalf, Pipin, Saruman, Gimli, Smíšek, Přízrak č. 5, Glum, Arwen, Elrond, Sauron) — naprosto nechápu, proč překladatel to pořadí tak zpřeházel. Každopádně, já bych to přeložil trochu jinak — na ukázku:

Tajný deník Aragorna, syna Arathorna

Den prvý:

Prstenových přízraků zabito: 4. V. dobře.
Setkal se s hobity. Nachozeno čtyřicet mil. Stáhnul jsem veverku a sněd ji.

Pořád nejsem král.

Den čtvrtý:

Ztvrdnul jsem s hobitama na jakýsi hoře. Boromir je fakt otravnej.
Král: furt ne.

Den šestý:

Skřetů zabito: žádný. Mrzuté. Novinky ze strniště: vypadám drsně a chlapácky. Jo!
Pořád čekám na příležitost nakopnout Gimliho. Ale držím se.

Stále nejsem král.

Den desátý:

Omlouvám se, že jsem dlouho nepsal. V. tma v Dolech Morie. Velkej Balrog.
Ani dnes nejsem král.

Den jedenáctý:

Skřetů zabito: 7. V. dobře. Novinky ze strniště: vypadám zchátrale.
Legolas bude asi přitažlivější než já.
Jsem zvědavý, jestli bych se mu líbil jako král.

Den 28:

Frodo mě začíná znepokojivě přitahovat. Mám pocit, že jestli si něco zkusím, Sam mě zabije. Kromě toho mě ty chlupatý nohy dost odpuzujou.
Pořád nejsem král.

Den 30:

V Lothlorienu. Galadriel po mě asi jede. Děvka nestydatá.

Pěkný pokec s Boromirem. Není zas tak špatnej.
Dal jsem si sprchu. Juch!
Ale král pořád nejsem.

Den 32:

Skřetů zabito: žádný. Novinky ze strniště: lehce zarostlý.

Legolas mi povídal, že stín a hrozba vyvstávají v jeho mysli.
Řekl bych, že bude nejspíš gay.

Ne, nejsem král.

Den 33:

Skřetů zabito: nespočetné tisíce. V. dobře.

Skřeti zabili Boromira. To zamrzí. I když skonal statečně v mých pažích, jsem si už naprosto jistý, že byl zcela nepochybně gay.
Ani s Gimlim si nejsem moc jistý.
Spi sladce, Boromire.

Pořád nejsem král, ale aspoň Boromir si nejspíš myslel, že jsem. Nicméně předtím ztratil hodně krve.

Den 34:

Frodo šel do Mordoru. Říkal, že jde sám, ale vzal s sebou Sama. Proč?
Proboha, to je v tomhle filmu každý kromě mě gay?
Ani sebou si nejsem moc jistý.

Pořád nejsem král, krucinál fagot.

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (30)


Úterý, 3. únor 2004

Jen tak
17.48

Mrtví brouci aneb Krachuje Vltava.cz? (aktualizováno)

Ne, nechci dělat žádné dalekosáhlé závěry. Ale dějí se věci, kterým doopravdy nerozumím, se kterými jsem se dosud nesetkal a nevím, co si o tom mám myslet. Nebudu tedy dělat žádné závěry — jen uvedu fakta a každý ať si o tom myslí, co chce.

  • 5. 11. 2003 — objednal jsem si na Vltavě 6 titulů, datum expedice 24. 11. Abych nemusel před Vánoci na přeplněnou poštu, zvolil jsem doručení DPD.
  • 24. 11. 2003 — zásilka je údajně expedována, až na jednu knihu, která došla (mám si počkat, právě se prý dělá dotisk).
  • 1. 12. 2003 — po týdnu stále nic. Vltava tvrdí, že zásilka byla odeslána.
  • 4. 12. 2003 — stále nic. Našel jsem "tracking" zásilek společnosti DPD a zjistil, že zásilka mi byla údajně dvakrát marně doručována (jsem přitom celé dny doma a nevystrkuji ani nos; zvonek funguje). Nebudu to prodlužovat — po několikanásobných urgencích a telefonátech s Vltavou nakonec balík 11. 12. dorazil. Tracking zásilky u DPD je nakonec dlouhý přes dvě stránky a balík kudysi putoval skoro tři týdny.
  • 8. 1. 2004 — objednávám další tituly (přes 1500 Kč, placeno předem). U Vltavy mám navíc stále zaplacenou a nedoručenou knihu. Termín expedice je 27. 1.
  • 22. 1. 2004 — týden před expedicí píšu na Vltavu prosbu, jestli by mohli k té nejnovější zásilce přibalit i tu chybějící knížku z dřívějška, aby se ušetřilo za poštovné. Dodnes žádná odpověď.
  • 28. 1. 2004 — objednávka už měla být odeslána. Nebyla. Navíc zjišťuji, že tu původní zásilku (která s DPD bloudila po republice a z níž mám stále nedoručenou jednu knihu) Vltava označila jako "stornovanou". Píšu urgenci do Vltavy. Dodnes žádná odpověď.
  • 31. 1. 2004 — stále nic. Objednávka stále není vyexpedována, z Vltavy žádná reakce.
  • 1. 2. 2004 — píši stížnost Petru Maláškovi, řediteli InternetShops, pod který Vltava.cz spadá. Dodnes žádná reakce.
  • 3. 2. 2004 — stále žádná odpodvěď — ani z Vltavy, ani od ředitele InternetShops. Moje objednávky (ač předem zaplacené) leží nevyřízené na Vltavě a nikdo se nemá ani k tomu, aby řekl aspoň bú.
  • 4. 2. 2004 — Pořád nejsem král, sakra. *
  • 6. 2. 2004 odjíždím na (krátkou) dovolenou a ani ve snu mě nenapadlo, že ty knížky (a Carcassone), které jsem si objednal, do té doby ještě nebudu mít doma. Kdybych to věděl, koupím si to jinde. Opravdu mám nyní pro Vltavu jen slova pohrdání.

Jak jsem řekl — nerozumím tomu a nechci z toho vyvozovat nic obecného. Ale osobně bych doporučoval na Vltavě nic neplatit předem a pokud možno začít si hledat i nějaké jiné online knihkupectví, kde se se svými zákazníky aspoň baví. Bohužel jsem zatím nenašel žádný takový, jehož nabídka by byla srovnatelná s objemem titulů Vltavy (hlavně v technické literatuře — přece jen Vltavu provozuje ComputerPress, jehož nabídka může jinde citelně chybět). I Kosmas z InternetMallu má pořád ještě co dohánět... Ale věřím, že jiný obchod najdu co nejdříve.

Update, 2003-02-04, 15.00: Právě mi volali z InternetShops. Prošli jsme společně všechny resty, vyjasnili si, kde co vázne, dohledali knížky, které už opravdu nejsou k dispozici (Vltava dostala číslo mého účtu a peníze mi pošle zpátky) a uvedli všechny mé objednávky do normálního stavu. Paráda. Dře to, ale jde to.

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (34)


Webdesign
16.34

Safari 1.2

Od včerejška je venku nová verze prohlížeče Safari: 1.2. Kromě několika přímo viditelných drobných vylepšení (nastavitelná minimální velikost písma, ještě větší podpora práce se záložkami atd.) se hlavně dále zlepšilo vykreslovací jádro i okolní technologie (Java, Javascript). Ve výsledku to pak znamená hlavně to, že a) v Safari už — věřte nevěřte — funguje DigiWeb, b) libovolný článek na iDnes už nesestřelí Safari s jistotou snajpera. Konečně si můžu troufnout se na iDnes občas podívat.

P. S.: Obligátním testem "eBanka" Safari stále neprošlo. Ale je otázkou, do jaké míry je to vina Safari a do jaké vývojářů eBanky. Ti mi na můj dotaz (mám za to, že se jedná jen o jedinou drobnější chybu, protože až na nefunkční přesměrování při zobrazení "výpisových" stránek celá aplikace eBanky v Safari funguje dobře) — tedy na můj dotaz odpověděli, že žádné Safari podporovat nehodlají a mám si pořídit IE nebo Netscape. A to i když jsem je slušně upozornil, že Netscape pro MacOSX skoro nikdo nepoužívá a že IE pro MacOSX se přestal vyrábět a podporovat a nahradilo ho právě Safari, které se loni stalo jednoznačně majoritním prohlížečem na macích. Pro šťouraly: v Mozille dle vyjádření vývojářů není funkčnost eBanky zaručena a Mozilla (či jiné Gecko-prohlížeče) není a nebude oficiálně podporována. Jen Netscape. Nechápu, ale jak jsem dostal, tak tlumočím. (A do eBanky chodím s Firebirdem.)

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (31)


Jen tak
15.44

To nejlepší z osmdesátých!

Musel jsem si vytrpět několik cest do Prahy a zpátky hromadní přepravou. Naštěstí to nemusím podstupovat denně. Ale nenechte se mýlit — žádný nával a "stoj na jedné noze a ještě ne na své." V pohodlí, obvykle v poloprázdném autobuse (jezdím prostě jindy než většina) dvousedačku jen pro sebe. Tím, co jsem si musel vytrpět, byl a) řidič, b) jeho rádio.

Jen velmi nerad bych ale rozbředával téma současně do dvou různých směrů — ostatně to, že by někteří prasáčtí řidiči autobusů měli mít místo řidičáku zbrojní průkaz, je beztak už notoricky známo. Ale to rádia. Achichi ach.

Byl jsem cestou donucen vyslechnout si několik třičtvrtěhodinek na stanicích Frekvence 1, Kiss 98, Impuls a Blaník. Jak tyhle stanice normálně neposlouchám, tak mi není jasná jedna věc — to tam všude opravdu pořád hrají Osmdesátá Léta? Nepřestajně, furt dokola a nic jiného? Třeba na F1 celou cestu běžel jakýsi (jakoby)soutěžní pořad, kdy dával Veselý Moderátor na výběr dva interprety a volající určovali, jestli ten, nebo ten. Když vyhrál A, zahráli ho a šel do výběru znova, s někým jiným. Jenže ty nabídky. Michal David vs. Kamélie, Michal David vs. Turbo, Turbo vs. Barbra Streisand, Penk Vs. Muk, jeden Brekeke vs. jiný Brekeke... Blaník s tím začal, tam se není co divit, že už nehraje nic jiného mix eighties a čundrkántryšou. Na Impulsu jsem, pravda, zaslechl i jakéhosi Hůlku, který byl tuším už z devadesátých. Zato z Kiss 98 mi utkvěl jingle ve smyslu "Jen my vám hrajeme POUZE to nejlepší z 80. let!" — oni se tím dokonce chlubí...

To se ta rádia skutečně zbláznila? Opravdu se hraje (aspoň nějaká) současná hudba jen na Rádiu 1? (Nepočítám hydroponované pseudohity takzvaných "hitrádií" — Fajn rádio budiž dostatečným hrůzným příkladem.) Já mám úmyslně většinou puštěné oldies (rádio Olympic), protože je mám rád odjakživa, ale toho se taky člověk jednou za čas přeposlouchá (ostatně Beat jsem přestal skoro poslouchat, protože taky zatuhli kdesi v "osmdesátých" a nic nového tam člověk nemá šanci uslyšet) — a kam pak přeladit? Já mám oldies rád a je skvělé, že existuje rádio, které ty staré vykopávky hraje. Ale copak je normální, když jsou oldies všechna rádia? Asi mi něco uteklo, ale mám pocit, že za poslední rok-dva se všechny mainstreamové stanice zničeho nic a jak na povel současně přemiklikovaly na "osmdesátá" a najednou jsou teď prostě "osmdesátá" a nic jiného neexistuje...

Kdyby to aspoň byla kvalita, která prostě za to stojí. Ale proč proboha ti hudební stratégové hustí 80 % populace do uší sračky, které i před těmi dvaceti lety byly sračkami? Prosím — ten Kája nebo Helenka aspoň umí, i když je někdo (kdekdo) opravdu nemusí. Ale proč se do lidí opětovně valí Michal David, Víťa Vávra, Jakub Smolík, Michal Penk, Kamélie a Sagvan "Sandokan" Tofu? Kde je stanice, která by hrála Support Lesbians, Tata Boys, Wohnout, 100°C, Ecstasy OST, Gothart, Radůzu, -123min, Vypsanou fixu nebo třeba Horkýže slíže? O zahraniční muzice ani nemluvě. Schválně se podívejte na libolný zahraniční žebříček prodaných desek a kdo budete znát první desítku z našich rádií, získáváte sto bodov a Oskára Vtipkára. Opravdu nevím o stanici, z níž bych mohl znát produkci Green Day, Nickelback, Maroon 5 nebo OutKast. Ale když už ani na rádiu Beat nehrají největší současné rockové hvězdy, jako Linkin Park nebo Limp Bizkit, tak kde už potom...

Z Blaníku je v nejbližší dvaceti letech neuslyším, to je jisté.

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (40)


Webdesign
12.31

Podpora CSS v Safari

Na stránkách Apple jsem našel pěkný přehled podporovaných funkcí CSS v prohlížeči Safari. A kromě toho se na těchto stránkách nachází i spousta příspěvků a odkazů užitečných pro každého webmastera — projdete-li si záložky HTML, Fonts, CSS, Java, Javascript a Web Services, můžete tam potkat leccos zajímavého.

Vložil Petr Staníček - Trvalý odkaz - Komentáře (9)


Archiv tohoto zápisníku


 RSS 0.9x  Export  RDF  Export  RSS 0.9x  Komentáře  TXT  Komentáře  XHTML 1.0  Validate  W3C  CSS 2.1  Em-web  Resizable  W4D  90% dogmatic

Vygenerováno: 2005-05-10, 11:43 CET