Pixylophone - archiv

IMHO vystřihovánky nebudou moc úspěšné téma...

Co dělají Vesjolyje kartinki v létě, když prší, když neprší, je moc horko nebo je zima? Berou do ruky nůžky a slepují vystřihovánky. Všichni, i ti neschopní. IMHO vystřihovánky nebudou moc úspěšné téma.

Bloger? Tak nevím, nevím...

Pořád se kdosi s kýmsi hádá o blozích a blogerech. To, že to má někdo za fenomén, se snad dá pochopit (holt najednou na web nepíše jen hrstka vyvolených expertů, ale každý, kdo neudrží prsty nad klávesnicí). Ale nějak mi hlava nebere, že se o tom dokonce pořádají konference. Mezinárodní! Nechápu — a už vůbec nerozumím tomu, co se na takových fórech řeší.

Nerozumím pojmům Blogerství nebo dokonce Blogsféra. Nic mi neříká (ó, bohové) jméno jakési Denisy Kera (Kery?). Na to, co se občas píše o "fenoménu blog", obvykle zírám jak tumpachový. Podle všech informací bych — jakožto bloger — měl neustále číst desítky jiných blogů, bohatě citovat a odkazovat jejich příspěvky, měl bych být členem Komunity, jezdit na Srazy a já nevímcoještě bych měl. Víceméně pravidelně navštěvuju asi 15 webů — půlka z nich jsou možná blogy, ale jistý si nejsem (jsou Baldachýn, FFFilm nebo Gentleman blogy?). Skoro jsem zrušil odkazy na jiné weby. Sem obvykle něco napíšu častěji proto, že mě něco napadne, než že jsem si přečetl něco, co napadlo někoho jiného. Chodil jsem do jedné třídy s Kostějem (na jeho stránkách jsem ale byl jednou a víckrát ne, protože mi jeho styl psaní nic neříká a nesedí mi). Neznám Černovlásku, na jejím webu jsem byl tuším jednou nebo dvakrát. Netuším, o co jde na Lopuchu ani na Lapiduchu (nebo jak se to jmenuje), a nebyl jsem ani na jednom z nich. Z Kompostu ani Kartinek mě přitom ještě nevyobcovali. Nijak mi nevadí Daniel Dočekal a Franta Fuka mě ještě neurazil. Jsem prostě totální mimoň.

A teď vážně nevím, jestli mám ještě vůbec těmhle stránkám říkat blog... Nebo litovat, že jsem si slovo "blog" natvrdo narval do URL (že, Arthure)?

Že by konečně ADSL?

Zdá se, že by Ó Velký Telekom mohl konečně zavést ADSL i k naší telefönní lince — informační stránka ČTc říká, že termín zavedení do naší lokality je koncem srpna. neuvěřitelné se snad stane skutkem a já třeba budu mít i skutečné připojení k Internetu (namísto stávající parodické demoverze).

Určitě má spousta z vás s ADSL zkušenosti — můžete mi poradit, přes jakou firmu je nejlepší si ADSL připojení zřídit? Nemám zatím moc přehled, jediné co vím je, že nabídka ČTc je jedna z nejdražších. Rozhodně bych chtěl dát přednost připojení bez omezení datového objemu (nějaká Fair Use Policy mi ale přijde jako dobrý nápad a nemám nic proti) a i když by mi 256 kbps mohlo stačit, tak čemukoli rychlejšímu se taky rozhodně bránit nebudu. Uvítám každý váš tip. Díky moc.

P. S.: Jako tradičně prosím: veškeré flamewary nebo rady abych se na ADSL vykašlal, si laskavě nechejte od cesty. Nejznámější problémy s ADSL (vysoká agregace apod.) jsou mi známy, ale pakliže nechci za konektivitu platit několik tisíc měsíčně, moc jiných možností tu nemám. ADSL je pro mě spása.

Update: Jak tak koukám na komentáře a doporučované odkazy, budu asi muset doplnit pár podstatných informací. Chci připojení přes ADSL. Ani trochu nestojím o nějaké prémie, bonusy a dárečky (PC hry nebo filmy, které přehraju jen ve Windows jsou mi na dvě věci, sračky jako Promo Foto s 20 fotografiemi zdarma si může každý poskytovatel strčit kamsi). Nechci ani byte WWW prostoru, žádné mailboxy ani dvacet mailových adres zdarma. Nechci modem strkat do switche — můj server má extra síťovku směrem ven, routing si dělá sám. Jediné, co chci, je ADSL připojení s jednou (fixní) IP adresou. Nic víc, nic míň.

Zábavná obalová technika

Minulý týden mě dostaly do kolen hned dva obaly. To nevymyslíte...

Obal Kamenožrouta. Možnosti použití ale neomezené.

Zuzanka dostala dárek. Je to sice tak trochu medvěd, ale už mu nikdo neřekneme jinak než Stoprocentní pes

Klikněte zde — anebo vedle?

Kolega Yuhůů průběžně zveřejňuje výsledky svých testování způsobů, jak uživatelé vlastně používají webové stránky. Docela zajímavé informace poskytují závěry nedávného testu toho, na jak popsané odkazy uživatelé častěji kliknou.

Zprvu to vypadalo, že uživatelé — navzdory všem znechuceným vrtěním hlavou ze strany odborníků — přece jen odkazy typu "klikněte zde" nebo "více zde" preferují. Tahle vícezdemie se rozbujela jako viróza a sám patřím mezi ty, kterým je silně proti srsti. Vždycky se snažím vymyslet odkaz tak, aby sám popisoval svůj cíl — tedy raději než nenápaditým "tabulku najdete zde" to udělám spíš takhle: "... kde najdete tabulku". Ale kupodivu a přese všechna očekávání klikali v testech uživatelé docela často i na odkazy tvořené právě takovými vícezdemickými texty.

Nakonec se ale ukázalo, že je to trochu jinak. Nabídneme-li uživatelům několik odkazů se stejným významem vedle sebe, preferují jednoduše ten poslední z nich — tedy v případě odkazů "celou tabulku si stáhněte zde" kliknou častěji na odkaz "zde", kdežto u sentence "zde si stáhněte celou tabulku" zase použijí častěji ten druhý odkaz.

Dodatečně ale vyplula na povrch jedna podstatná informace. Srovnání počtů kliknutí na stejných pozicích svědčí o tom, že na vícezdemické odkazy se klikalo přece jen méně. Byl-li odkaz "zde" jako druhý, použily jej cca dvě třetiny uživatelů — byl-li ale první, klikly na něj jen 4 % a výrazně větší skupina dala přednost odkazu druhému, významově bohatšímu.

Pro mě z toho vyplývá jasný závěr: odkazy typu "zde", "klikněte zde", "více zde" apod. jsou funkční a lidé je použijí. Ale pokud stejný odkaz popíšu sdělnějším textem, lépe popisujícím cíl odkazu, čtenáři na něj kliknou raději a častěji. Důležitý poznatek.

Pohlednice z cest

Dvacet nejhezčích na nástěnku, zbytek do krabice od bot. Vesjolyje kartinki, jak jináč.

Vyhlašuji občanskou gramatickou neposlušnost

Mám na to pifku už hodně dlouho, a teď už mně došla trpělivost. Pryč se zlými Újčavy! Nebudu již úpět pod nadvládou jazykových uzurpátorů! Nadále odmítám vytvářet skici. Bouřím se a vyhlašuji občanskou neposlušnost všem újčavům a zvlášť těm, kteří zlovolnými záškodnickými zásahy zbavují češtinu posledních záchvěvů logiky!

Ne, vážně. Ono to totiž opravdu logiku nemá. Slovo skica je ženského rodu podle vzoru žena, měla by tedy být skica a bez skicy. Jenže ouha, nějaký újčava kdysi usoudil, že po c se přece píše měkké i, že, a musí tedy být bez skici. Bluéééh.

Je to blbost. Kdyby to tak mělo být, proč to tedy má u všech všudy platit jen pro ženský rod a jen pro vzor žena? V mužském rodě (vzor hrad) se po c píše tvrdé y s úplným klidem a nikomu to nevadí? Všechny ty tácy, pácy, klůcy, cancy nebo renoncy jsou v pořádku — ale skicy najednou ne?

A taky je tu ještě vzor předseda a spousta jemu příslušících, převážně nářečních slov a vlastních jmen. Kdysi jsem zcela samozřejmě napsal Jaromíra Nohavicy a byl jsem sprdnut na tři doby, že přece musí být Nohavici. Ale budiž, jméno Nohavica to podobné slovu nohavice, které má měkké skloňování, takže rozdíl v nohavici Nohavicy může někomu připadat příliš křiklavý. Ale co třeba takový pan Máca? Proč by mělo být Mácy špatně? Nejsou náhodou tácy pana Máci poněkud úchylné a zvrácené?

Já vím, že gramatika (a zvlášť ta česká) logiku nemá a je až příliš Kaplanovské chtít ji tam hledat za každou cenu. Ale proč do ní vnášet nové nelogičnosti jen proto, že to komusi "přijde jako dobrý nápad"? A když už to muselo být, proč tedy nejsou taky táci, renonci a hici? Ne, nebudu dále úpět pod jhem paraakademiků. Pravidlo o přechýlení na měkké i po c v koncovkách slov podle tvrdých vzorů je blbé a nesmyslné. A nehodlám je dále dodržovat. Ať žijí skicy!

Včeličkám

Tenhle nápad, dorazivší při tvorbě v poetickém okénku u Arthura Denta, si prostě nedokážu odpustit:

Bušil jsem do úlu násadou od lampy
až začal včeličkám odpadat od tlam pyl

Netradiční řešení v hromadné dopravě

A Vesjolyje Kartinki, jak jinak. Obligátních Top20 a Muzeum dopravy.

Stačí uhádnout a vyhrát?

Už několik let, po která na ČT vysílá Sazka tažená čísla hry Šťastných deset mi vrtají hlavou ty jejich slogany, kterými každé hlásání končí. Třeba: Znáte nějakou jinou hru, kde stačí uhodnout polovinu tažených čísel a vyhrát hlavní cenu? A pořád mi v tom něco nesedělo. Pořád mi tam hlodal takový malinký, neodbytný červíček, že je na tom něco špatně.

A teprve dnes jsem na to přišel. Totiž když je to napsáno tak, jak to napsáno je, sděluje nám ten slogan vlastně, že nám "stačí uhodnout polovinu čísel a (současně nám stačí) vyhrát hlavní cenu". Aniž bych chtěl nějak Sazce podsouvat nějaké úmysly, v téhle podobě takový slogan říká přesně toto: vůbec nic. Tedy přímo. Ale nepřímo nám podsouvá dojem implikace, jako by chtěl říct: "stačí uhodnout polovinu čísel, a tím vyhrát hlavní cenu".

Jenže před spojkou a ve významu důsledkovém (častěji ve spojení a tak, a tím, a tedy atd.) se píše čárka. Ta je také často důležitým (a někdy i jediným) poznávacím znakem toho, že se nejedná o souřadný vztah. A to je to, oč tu běží. Nechce-li tedy Sazka (úmyslně či nechtěně) mást, měly by její slogany vypadat takto: Znáte nějakou jinou hru, kde stačí uhodnout polovinu čísel, a vyhrát hlavní cenu?

Helenka je cool, woe

Taky míváte pod okny co chvíli nějakého vytuněného blbečka, který je přesvědčený, že jeho bazarová rachotina nejezdí na benzín, ale na bpm a že výkon subwooferu má přímý vliv na kroutící moment motoru? Já tu mám denně aspoň jednoho. Nejlépe když se takový ychtyl uhnízí pod našima okny ve dvě ráno, otevře dveře svého bouráku (od slova bourat) a okouří TO na plný koule, aby všichni viděli (vlastně slyšeli), že MISTR přijel do města a pobude tu jen chvíli.

Ale což. Až na extrémní výjimky jim to neberu — jsou mi spíš docela pro srandu. Osobně to chápu tak, že takový jedinec má prostě nějaký problém (třeba ho má malýho a vadí mu to) a potřebuje si to nějak kompenzovat. A koneckonců, tohle je celkem neškodný způsob.

Nejde mi jen do hlavy jedna speciální pod-odrůda těchhle Ostrých Hochů S Přehrávači. Nějak nedokážu vstřebat duševní pochody borce, který projíždí sídlištěm ve svém vytuněném golfu, všechna okénka stažená a do kilometrového okolí z něj duní Helenka Vondráčková nebo Jakub Smolík. Když to je jako obvykle nějaký ten Scooter nebo DJ Bobo (ne ne, něco aspoň trochu alternativního jsem od nich opravdu nikdy neslyšel), tak fajn: borec je prostě cool a normálně to dává nám, mastňákům u televizí, pěkně vyžrat. Ale Sladké mámení, Malovaný džbánku a Blááázen žáááárlííí? To už je asi až příliš komplikovaná provokativní hříčka, která je zcela nad mé chápání...

Nový generátor barevných schémat podruhé

Přišel jsem na to, jak zařídit, aby si všechny barvy v novém generátoru barevných schémat udržely nastavené varianty sytostí a jasů při jakékoli změně základní barvy, rotaci či volbě použitého schématu. Takže nyní už celá apliakce funguje tak, jak jsem si představoval (a zřejmě i mnozí z vás). Opravil jsem taky některé chyby a doplnil pár funkcí, které se objevily ve vašich komentářích a které jsem považoval za rozumné a užitečné — např. stále viditelnou tabulku kódů barev nebo zobrazení úhlu aktuálního odstínu (zadání základní barvy v RGB nejenže ještě nevím, jak udělat, ale stále si nejsem jist, jestli tam vůbec má být).

Budu opět vděčen za vaše další připomínky a náměty.

Podivnyje věcy v TV pořadech

Vesjolyje kartinki si naložily misku makových telek, otevřely si lahváče a zabořily se do ušáku u televize. Dávají Top20, dokonce i na ČT2.

Jak na psy?

Když tak občas slýcháte o tom, jak někde někoho napadl pes, napadlo pro změnu vás, co byste v takovém případě dělali vy? Je nějaká taktika obrany proti útočícímu psu? Když jsem nad tím přemýšlel, tak mě napadly jen dvě věci: jednak jsem kdysi/kdesi slyšel o jakési možnosti vyvrátit psovi čelist (ale jak?), a v krajním případě zbývá vrazit mu prst(y) do oka. Hrůzná představa, je to brutální až na půdu — ale v situaci, kdy vám nepříčetný dobrman právě načíná vénu juguláris, jdou nejspíš všechny city stranou.

Nicméně něco opravdu spolehlivého a účinného mě zatím nenapadlo (nejsemť kynolog, nejspíš proto). Máte nějaké zkušenosti, co dělat, když na vás (nebo na někoho ve vašem okolí) zaútočí pes? Obvykle nemáte po ruce ani klacek, ani železnou tyč, ani pepřový sprej — typicky se budete muset spolehnout na své holé ruce, hlas, zuby. Nějaký kurs protipsí sebeobrany?

Eurobábovičky jen s eurokyblíčky a eurolopatičkami

Máme na Kladně šikovné radní (teď to myslím vážně). Kromě spousty jiného se tady nyní nachází cca 200 dětských hřišť. Spousta z nich úplně nových, radost pohledět. Prolézačky, přelézačky, šplahadla, lanovky, houpačky, kolotoče, natřásadla, pískoviště, vše krásně navrženo, škoda nebýt dítětem. Podle posledního kladenského zpravodaje se jich ale většina bude zase rušit (zůstane asi jen 10 % vytipovaných hřišť). Důvod? Euronormy. Ty vyžadují pravidelné kontroly, certifikace, odborné expertizy a autorizovanou údržbu několikrát do roka a město na to nemá. Kvůli těmhle euronormám by je už vybudovaná hřiště jen na provozu stála o pár milionů ročně navíc a na to pochopitelně nejsou finance. Takže místo dvou stovek pěkných, leč neautorizovaných hřišť budeme mít krásnou dvacítku hřišť certifikovaných, posvěcených a evropských. Čert aby vzal i tu Unii.

Sekáči jdou (jedou)

Léto a sekání trávy. Samé poetické představy to vzbuzuje. Muži plují vlnícími se lukami, svištící kosy podsekávají stébla a řadí je úhledných oblouků, ženy s hráběmi obracejí seschlé kupky a přinášejí mužům džbány s chladivými nápoji, když oni na okamžik oddychnuvše sejmou širák z hlavy, s pohledem do připalujícího slunce setřou si pot s čela a znovu přibrousí hrot kosy do ještě průhlednějšího ostří na němž se modře lámou polední paprsky... Houbeles. Léto a sekání trávy pro mě znamená už jen jedno. Huíííííí, vuíííí, bzííí, trrrr, bzííík. Přímo pod okny, od osmi ráno, někdy až do odpoledne. Dvakrát týdně přijedou dva machři s pojízdnými minikombajny které si svou nepatrnou velikost kompenzují rachotem, další den obchází trávníky dočisťovač s motorovou strunovou kosou, jednou týdně k tomu ještě jezdí vysavači. Čert aby vzal tu mechanizaci.

Dodatek: Copak by nestačilo tu trávu posekat (pokud se to vůbec musí dělat) třeba jen jednou za měsíc nebo dva? Kdyby ji třeba skrmovali, tak bych to snad pochopil (králík potřebuje zřát častěji než jednou měsíčně) — ale když ji stejně odváží někam na skládku?

Nový generátor barevných schémat

Právě jsem dokončil druhou verzi generátoru barevných schémat. Aplikace je kompletně předělaná, s mírně odlišnou filozofií. Už se nenastavuje základní barva jako taková, ale jen její odstín a monochromatické varianty (tedy verze stejné barvy s různou sytostí a jasem) se vybírají dodatečně pro každou barvu hotového schématu. Navíc se to celé ovládá jen klikáním myši, není už třeba žádné zadávání hodnot z klávesnice. A malá perlička: každé hotové schéma má vlastní URL, takže jednou vytvořenou sadu barev lze uložit, vytvořit si seznam oblíbených palet, nebo poslat někomu na posouzení připravený návrh barevného řešení — třeba takhle.

A ještě adresa: http://www.wellstyled.com/tools/colorscheme2.

Uvítám vaše názory i konstruktivní připomínky. Děkuji.

Nedělní polední politické debaty

Je opravdu nedělní poledne nejlepším časem, kdy chce průměrný divák sledovat politickou debatu v televizi? Poslouchat kydy našich mluvících hlav u nedělního oběda? Anebo je to prostě hluché místo, ideální pro ucpání právě takovou debatou? Ale to asi ne — podle všeho to televize považují za docela prestižní záležitost. A ať je to jak chce, proč musí obě naše největší televize přesunout své hlavní politické diskusní pořady na stejný den na stejnou hodinu (Sedmička na Nově i Moravec na ČT, synchronně v neděli od 12.00)? Měl jsem za to, že když to někoho zajímá, bude se koukat postupně na oba pořady, a když ne, bude koukat na jinou (nejspíš na tu druhou) stanici. Asi to ale funguje jinak a pro obě televize je z nějakého důvodu výhodnější přetlačovat se o diváky (i o politiky) ve stejném čase. A nechat toho, koho to nezajímá, ať televizi úplně vypne, jako já (své oblíbené Bez obalu si pustím až večer).

Jsou holt věci, které nechápu...

Demission: Possible

Muž z žuly, který dal politice tvář živce, emoce křemene a dynamiku slídy, odstupuje. Místo něj přichází muž z másla, které, dostatečně nažhaveno, proteče všude. Máme se z této změny radovat? ... Breaking theme Vesjolych Kartinek: Vláďa padla!