Přetéká váš komerční web písmenky? Hlavně ty důležité stránky: homepage, představení produktu, landing stránky? Musíte toho návštěvníkům musíte říct hrozně moc a máte tak málo místa? Víte, jak si škodíte?
Exaktněji se tomu ve svém aktuálním sloupku věnuje Jakob Nielsen: Jak málo uživatelé čtou?. Odpověď není nijak překvapivá: málo, maličko. Čím víc toho na stránku dáte, tím toho přečtou méně.
Jedna věc jsou autorské stránky – většinou jde o webovou podobu literárních útvarů, povídky, reportáže, komentáře atd. – kam si čtenář přijde skutečně počíst stejně jako by si otevřel časopis nebo knihu. Ale co platí pro časopisecký útvar, už neplatí třeba pro zpravodajství. Jedna z prvních věcí, co se naučí každý novinář, je psát zprávy hierarchicky: v první větě shrnout vše podstatné, v prvním odstavci sdělit hlavní detaily, v dalších pak zjemňovat a přidávat podrobnosti. Správně napsanou novinovou zprávu můžete bez přemýšlení odmazávat od konce, v krajním případě si vystačíte s první větou nebo dokonce jen s titulkem.
Pro stránku v navigaci produktového webu, eshopu nebo obchodní prezentace platí ještě drastičtější zákonitosti: tyhle stránky totiž skoro nikdo nečte.
Uživatelé text skenují (prolétnou a zachytí jen několik klíčových slov a vizuálně silnější prvky), delší a na pohled méně důležité pasáže často přeskočí úplně. Čím méně slov na stránce je, tím víc si jich návštěvníci přečtou. Napište jen 7 výstižných slov a máte jistotu, že si je přečtou téměř všichni. Dejte si tam ukecaný román a máte zaručeno, že polovina návštěvníků odejde, aniž by to vůbec četli.
Použít tři – byť ne zcela přesná slova – je skoro vždy lepší než exaktně bezchybná ukecaná věta na dva řádky.
Web je pro nás holt pořád nové médium, máme ho málo pod kůží a pořád s ním pracujeme jako se statickou tištěnou informací. Pořád se snažíme na jedno místo narvat maximum informací najednou. Jenže web není statický. Web má vrstvy, odkazy, umí zobrazit dodatečné informace na požádání, tu rozbalit boxík, tu vyčarovat v prostoru tabulky, grafy, obrázky a animace, otevřít stránku s podrobnostmi, nabídnout sadu odkazů do takové hloubky, z nichž se případnému zájemci a detaily zatočí hlava. A na úvodní straně můžou zůstat jen ta tři nepřesná, ale velmi úderná slova.
Kolik slov ze svého webu můžete škrtnout?
Krug říká „Zbavte se poloviny slov na každé stránce, a potom se zbavte poloviny toho, co zbylo“ a opodál se chlubí David Ogilvy se svou novou reklamou o třech tisících slovech.
Souhlasím, nicméně další poučka ([1] tuším že zrovnatak od Steva Kruga) říká „Uživatelé neradi klikají“. A tak nezbývá, než udělat ten ošklivý kompromis a vyvážit rozsah textu s počtem odkazů i hloubkou navigace (ta je dle Kruga lepší plošší, většinou do dvou vrstev, protože v hlubších se uživatel i při sebelepší drobkové navigací ztrácí). Ale co autor to jiná písnička a co typ webu to jiná specifika.
Tenhle citát sice není úplně o webu, ale stejně sem myslím patří. Navíc je od Davea Barryho: http://i163.photobucket.com/…ni2/andy.jpg
Asi bych neškrtal, ale jen důsledněji vizuálně formátoval (třeba tři slova a zbytek
. Uživatelé sice nečtou, ale dostatek obsahu na
produktových stránkách může mít vliv na vyhledávače.
Jsem taky spíš zastánecem přístupu „smaž polovinu a pak ještě jednou“, jak říká David Grudl. A na ten zbytek uplatnit to, co navrhuje filosof.
Zrovna mě taková čistka čeká na jedné minisajtě.
filosof: To je přesně teze Andyho Rutledgeho href=„http://www.andyrutledge.com/volume-doesnt-matter.php“ rel=„nofollow ugc“>http://www.andyrutledge.com/volume-doesnt-matter.php Zjednodušit celé téma na otázku „kolik slov“ (což jsem sám udělal href=„http://www.kalmir-copywriter.cz/blog/2008/kolik-slov-unese-jedna-webova-stranka/“ rel=„nofollow ugc“>http://www.kalmir-copywriter.cz/blog/2008/kolik-slov-unese-jedna-webova-stranka/)
je trochu krátkozraké. Zdá se opravdu užitečnější ptát se: Kolik slov a jak je uspořádat? Anebo lépe: Co všechno říct a jak to říct? Vypustit v copy informačně prázdé fráze („ke každému klientovi přistupujeme individuálně“) – určitě. Vypustit možná důležité informace jen proto, aby se zachovala krátká délka textu? Váhal bych. Tj. dvakrát važ, jednou krať
Smaž polovinu? Ja smažim celou, ale s tou druhou bych byl opatrny…
Stará a neustále omieľaná teória, použili sme ju už pred viac ako dvoma rokmi a fungoval dokonale … skutočne sa dajú niektoré veci skrývať a pritom dať možnosť ľuďom dozvedieť sa viac, keď chcú, skenovanie je fakt, a fakt je, že ľudia iné hovoria a iné robia .. spýtajte sa niekoho, čo by chcel na webe .. povie podrobné informácie … pozrite sa, ako pracuje … web plný textu s podrobnými info zatvára rýchlejšie, než šumacher radí rýchlosti a čítať začne na stručnom webe a ešte si bude pochvaľovať, ako veľa sa dozvedel :) Je to tým, že tento stručný web čítal, tak sa dozvedel, ten plný informácii nečítal, nemohol sa ani nič dozvedieť ;) Takže … treba na to správnu mieru zjednodušenia, štylistiky, grafickej úpravy a citu pre text ;)