Pixylophone: Jen tak

Málem bych zapomněl!

Tento blog "pokračuje" po delší odmlce na sousedních stránkách mého nového blogu Pixynergia. A pár odskoků v mezičase nadjete i na blogu Respektu a ulítlejší zápisky a na adrese Schrödingerova 13.

Když jsem nedávno zjistil, kolik lidí stále tento starý web navštěvuje a kolikrát jsou zde poprvé až v době, kdy je už léta zavřený, došlo mi, že jim tyto odkazy dlužím. A taky omluvu, že mě to netrklo dřív.

Vítej, dgx!

Pánové, omést pavučiny a vstávat, támhle jde David! Hraješ taroky nebo bridž?

Jo aha, takhle... Tak von Arthur zase někam šel. Tak chvilku počkáme, on se brzo vrátí.

Vítej, Patricku!

Arthure, stav na kafe, hosti jdou! Dáme volenej, nebo radši liciťáček?

Vítej, Arthure!

Jaká byla cesta? Dáš si kafe? Polož ten kufr a sedni si, vybalíš později...

Zavřeno

P. S.: Web je uzavřen včetně přidávání dalších komentářů na celém webu. Nicméně děkuji všem za přízeň a stay tuned.

Jsme negramotní

Tak nám Ministerstvo s pomocí STEM/MARK vyzkoumalo, jak jsme počítačově negramotní. Četl jsem to už na dovolené v novinách a docela jsem z toho "průzkumu" rostl. Jestliže si banda postmoderních frikulínů se svatým MBA na monstrancích a s odznáčky "Excel je bůh a Powerpoint jeho prorok" usmyslí zjistit, jestli dokáží jejich méněcenní spoluobčané zbastlit ve Wordu fakt cool barevný ňůzletr s obrázky z Corbisu a patnácti fonty a namalovat k tomu graf v Excelu stejně dobře jako oni, a pak podle toho hodlají něco usuzovat o počítačové gramotnosti národa, tak teda nazdar hodiny...

Textový editor, který používám pro svou obživu cca 10 hodin denně, neumí pracovat ani s obrázky, ani s fonty, ani se sloupcovou sazbou. Windows neumím příliš ovládat a nějak konfigurovat už vůbec ne. Tabulkový procesor vlastně ani nemám a nevzpomenu si, před kolika lety jsem ho naposledy aspoň trochu potřeboval. Jsem tedy nejspíš počítačový analfabet.

Ale že půlka těch reklamních panáků, co umí namalovat osmibarevný 3D koláčový graf i ze spaní, hledá informace na webu tak, že do stránky portálu, který mají předinstalovaný v IE už od výrobce, opíše URL z vizitky do vyhledávacího pole a pak klikne na první vrácený odkaz, už se raději moc nemluví. Ono to vlastně není tak důležité, že. Hlavní je přece Velký Excel, hosana.

Hledám hlídače diskusí

Znáte to — projdete si svých deset dvacet oblíbených webů či blogů a tu a tam utrousíte nějaký komentář. A za den dva by vás zajímalo, jestli k němu někdo něco nepřipsal, jestli jste nenapsal kravinu a někdo vás neopravil, jak se vyvíjí zajímavá diskuse — kdo si ale má pamatovat, kde ten komentář byl a které reakce už četl a které ještě ne?

Mám s tím problém. Nejsem sice nějaký grafoman, ale kolem deseti komentářů za týden po mě někde zbude. A někdy jsou ty diskuse zajímavé, někdy i po týdnu, ale já po pár dnech už nevím, co to bylo, kde to bylo...

Moc by se mi líbila webová služba, která by to dokázala uhlídat. Třeba bookmarklet, na který bych na dané stránce kliknul, diskuse a její stav by se někam uložily, a měl bych tak nejen uschováno, které diskuse chci sledovat, ale i možnost zobrazit si změny od posledně... Nevíte někdo o něčem podobném? Anebo nechce se někomu takový "hlídač" napsat? Já bych věděl, jak to udělat (není to příliš složité), ale není čas ani chuť...

Dvě strany Czechteku

Stále nemám docela jasno. Přidejte si dílky do mozaiky sami:

• Czechtek a paragrafy — právní názor, co snad bylo a co nebylo legální
• Jak to bylo skutečně s Czechtekem? — spousta nezodpovězených otázek, týkajících se i předchozího rozboru. Tyhle otázky si pořád kladu taky a odpovědi ně ně by mě hodně zajímaly.
• Za Czechtek nenadávejte policii — sloupek Tomáše Feřtka na Reflexu
• Policie mi zapálila auto dýmovnicí — fotoreportáž a dokumentace od poškozeného účastníka
• Paroubek: Technaři nejsou tančící děti, ale nebezpeční lidé. Současný český premiér mj. říká: "...jádro tvoří nebezpečně posedlí lidé s anarchistickými sklony, přitom mezinárodně propojení. ... Cožpak naši spoluobčané nemají právo na spánek, výchovu dětí a bezpečí?"
• Tak kde to letos bude? — Proč, kdo a proč právě tímhle způsobem Czechtek pořádá/nepořádá, základní informace o kultuře DIY/USS (Do-It-Yourself/Urob-Si-Sám). Publikováno týden před letošním Czechtekem.
• Videozáznam ze zásahu na Czechtek 2005 (BitTorrent)
• Silnice k pozemku měla být veřejně přístupná — právní rozbor toho, zda se účastníci směli či nesměli pohybovat po pozemcích vedoucích k pronajaté louce.
• Skupina policistů "pacifikuje cizozemského pachatele" — video AVI, 12,9 MB
• Právo, morálka, policie — další subjektivní seznam událostí, které vyvolávají otázky o legálnosti postupu policie v zásahu.
• Tisková zpráva Policie ČR
• Tomáš Sokol: CzechTek a jeho velmi "free" debata s českými úřady — střízlivý názor známého advokáta a bývalého ministra vnitra
• Trestní oznámení na Paroubka, Bublana, Kosinovou a Knížete

Bitvy o freetekno: nechápu

Nechápu to. Vážně. Nechápu, proč "organizátoři" Czechteku dělají pořád se svým techno srazem takové brykule. Proč jej neustále ostentativně prezentují jako poloilegální akci, tají do poslední chvíle místo konání, nejsou schopni či ochotni říct, jak jsou pro ty tisíce lidí, zajištěny elementární hygienické a zdravotní podmínky (tj. aspoň dostatek vody a latrína), proč to zakrývají trapnými termíny "soukromá oslava pro cca 100 lidí" (ač si je každý už předem jistý počtem o dva řády vyšším) — a proč se pak diví?

Nedokážu pochopit, proč — stejně jako na jiných akcích podobného druhu (od rockového Trutnova po folkovou Zahradu) — nemůžou svou free party zorganizovat normálně? Vždyť pronájem pozemku se zdá být v pořádku, jeho majitel se dokonce netají tím, že je podobným akcím nakloněn a chce jim pomoci, žádné davové akce u nás nejsou zakázány, aby musely být organizovány nějak ilegálně (i když jsou v zájmu přežití davu zákonem regulovány — ad voda a latríny výše). Existuje nějaká nutnost to dělat právě takhle a demonstrovat svou svobodu každoroční konfrontací s policií, domorodci a "poctivými pracujícími celé naší krásné země" (nebo koho to pořád ukazují na ČT)? Nebo se prostě jen někomu nechce to dělat normálně — kromě řádně pronajatého pozemku zajistit lidem, které si pozvu, i dostatek tekutin, elementární hygienu a být zodpovědný za zplanýrované pozemky, případné škody a náklady za úklid tun odpadků? Nebo je slovo odpovědnost out a do slovníku správněho freeteknaře nesmí patřit? Nebo toho prostě není nikdo z "organizátorů" schopen?

Kdo byl kdy s rockery v Trutnově, s "kotlíky" v Náměšti nebo jazz- a bluesmany v řevnickém lese, nemůže si dělat iluze o tom, že by snad po odchodu tisíců folkařů zůstávala jen čistá rozkvetlá louka nebo že výkaly trampů voní po fialkách a samovolně mizí během pár minut v ekosystému. Jenže tam jsou organizátoři soudní, za exkrementy svých návštěvníků se nestydí a jsou připraveni odpovídat za následky akce, kterou uspořádali.

Nemám nic proti technu a party jakéhokoli druhu. Není sice moje hudba, nepoznám jungle od dubu, ale každému co jeho jest. Beru i to, že tady ani tak nejde o hudbu, ale spíš o rituály, psychedelické zážitky, šamanské tance a podobné věci (které mně nikdy nebyly blízké, ale každému jeho Poděbrady) — kdo nemá o technoparty moc jasno, měl by si přečíst jeden velice pěkný článek, z něhož si o spoustě věcí může udělat lepší obrázek. Ale proč — proboha — to musí být rok co rok zrovna takhle? Neustálé vytváření dojmu jakési podloudné akce, vzájemné urážky, napadání, zranění, zplanýrované pozemky, za které nikdo nenese odpovědnost, nasraní i poškození místní obyvatelé, média plná výpadů od zastánců i odpůrců... A "technaři" se pak jen diví, proč je společnost nemá ráda a proč jim pořád někdo brání se normálně bavit...

Může mi někdo vysvětlit, proč — když mají organizátoři řádně pronajatý pozemek, dost velký pro tolik lidí, dost daleko od vesnice, aby soundsystémy neshazovaly babičkám pucláky z poliček — nemůžou prostě přivézt dvacet tojtojek, cisternu s vodou a měsíc předem vyvěsit ceduli Tady bude od—do Czechtek, všechno je zajištěno, jak má, odpovídá Vonásek — a policajty poslat do ****, protože vše je v naprostém pořádku? Co tomu brání? Je to nějaký hlubší smysl, který jsem nepochopil, a každoroční bitky o freetekno jsou nějak nezbytné a účastníky by to bez toho nebavilo?

Doplněno 30. 7., 23.49 — Mám opravdu málo informací a ty, které mám, jsou neúplné, často protichůdné a vesměs neobjektivní a tendenční (ve prospěch jedné či druhé strany). Vážně nevím, kde je pravda a na čí straně je zákon. Ale zatím mám pocit, že v právu byl tentokrát Czechtek a zásah policie byl chybný a neoprávněný (neadekvátní, nesmyslně brutální a celkově nepovedený byl tak jako tak).

Jestli mi ovšem něco opravdu HODNĚ vadí, tak fakt, že zatímco na skupinu lidí, co si legálně pronajali louku, aby na ní poslouchali muziku a tančili, vyslal stát několik set policistů s plnou výbavou, použil proti nim vodní děla, slzný plyn a násilí, nejspíš jen proto, že hrozilo, že někomu pošlapou trávu — a když se sejdou neonacisté nebo komunisté, kteří jsou de facto i de iure postaveni mimo zákon, policie jim dělá ochranný kordon, aby se jim náhodou něco nestalo. To je, s odpuštěním, k zblití.

Nejhorší filmová adaptace

Tak jsem konečně viděl Stopařova průvodce po Galaxii. Četl jsem předtím bezpočet recenzí a byl jsem připraven na leccos, na tohle bohužel ne. Zmatená slátanina sice s množstvím vtipů a gagů, ale taky se spoustou blbých nápadů a hluchých míst. Ve střední, nejzmatenější části, která byla přimyšlena a v původních knihách nic takového Adams ani nezmínil, jsem se dokonce ukrutně nudil. Zmatené akce kolem (vůbec prapodivného a nijak nevysvětleného) Hummy Kavuly, odříznutá Zaphodova hlava (!), Zaphodova demence i Zaphodův citrusový pohon (!!), střílečka (!!!) s Vogony, senilní (nebo jaký) Slartibartfast, zabité myši (!!!!!) — pro nadšeného čtenáře Stopaře prostě běs. Nelíbilo, nelíbilo, věčná škoda.

A zabili Marvina, parchanti!

Jak co nejlevněji udělat TB pole?

Mám problém s daty. Potřebuju jich skladovat cca 500 GB, mít je dostupné po síti a aspoň trochu zabezpečené proti ztrátám způsobeným chybami disku. Celá síť je mackovská, takže data můžou být na jakémkoli diskovém formátu dostupná přes jakýkoli běžný síťový protokol (SMB, AFP, NFS) — ideální by ale bylo, aby byl formát disku nativní mackovský (tedy HFS). Problém je v tom, že mám doma jen notebook (a velkoškatulová monstra už nikdy kupovat nehodlám) — takže ty disky musí být externí/samostatné.

Momentálně to mám vyřešeno jedním obludným linuxovým serverem se třemi 200GB disky (zapojenými v neredundantním poli), v obyčejné (i když hlukově trošku vyladěné) škatuli. Má to ale několik nevýhod: počítač je obrovský, ošklivý a prakticky nevyužitý; straší mi tu jen kvůli němu velký starý monitor; nejsem linuxář, takže správu počítače sám zvládám jen těžko; SW pro KiSS stejně musí běžet na MacOS (nebo na Windows), takže data se dvojmo přetahují (server → mac → KiSS); i když je to odhlučněné, disky stejně po pár měsících začínají vydávat různé nepříjemné zvuky — a beztak ty disky jedou 99 % času zbytečně, ovšem nějaká inteligentní správa a jejich vypínání serveru chybí; data nejsou v redundatním poli a jak disky pomalu odcházejí, data se postupně ničí a mizí...

Takže bych chtěl poprosit o radu. Jak postavit co nejlevněji diskové pole pro domácí použití? Musí být redundatní (nějaký RAID x), fyzická kapacita nejméně 500 GB (s výhledem na další růst), musí být "samostatně stojící" — připojitelné přes USB 2, FireWire nebo Ethernet — musí být naprosto tiché (umístění v obýváku) a pokud možno i úsporné (tj. nějaká správa energie a vypínání disků, když se delší dobu nepoužívají). Na vzhledu ani velikosti moc nezáleží.

Jako zatím nejlepší řešení se mi zatím jeví koupit MiniMaca a k němu připojit pár externích USB/FW disků (např. Lacie) a využít toho, že MacOSX si umí sám udělat RAID. Ale i tohle řešení by vyšlo asi na 35 tisíc

Máte-li někdo nějaké lepší — a hlavně levnější — řešení, budu vám za něj vděčný.

Fašistická buňka

Arthur Dent vysvětluje, proč je údajně fašistou. Ovšem slovo od slova jako by to vypadlo ze mě. Mé názory jsou prakticky totožné a nezměnil bych na tom ani písmenko. Díky Arthure. Původně jsem následující text psal jako komentář k onomu příspěvku, ale vyšlo mi to trošku delší a vlastně bych ani nechtěl, aby to v té bující diskusi zapadlo. Takže jej dávám sem jako samostatný článek.

Podle mě to celé stojí a padá na zásadním rozporu, který je zevnitř neřešitelný (je to podobné, jako když ve výrokové logice výroky vypovídají samy o sobě — "Tato věta je nepravdivá."). Konfrontují se tu totiž dvě civilizace se vzájemně opačnými paradigmaty. Společnost A ("antická demokracie"), stojí na paradigmatu tolerance — ta druhá (B, "muslimská diktatura") zase na paradigmatu netolerance.

Ten konflikt je zřejmý. A řešení existují jen dvě — buďto společnost A změní své paradigma a přestane být tolerantní, nebo změní své paradigma společnost B a tolerantní být začne. Třetí možností je už jen zachování statu quo, ale pak evidentně společnost B časem musí společnost A převálcovat, protože netolerance je silnější než tolerance. ("- Nelíbíš se mi, zabiju tě. — Ano, je to tvé právo.").

Momentálně se naše společnost (A) snaží všemožně dotlačit islámské země (B) ke změně na jejich straně a infiltrovat tam prvky svých principů tolerance (říkejme tomu demokracie nebo jakkoli jinak, je to jedno). Jenže ty jim jsou bytostně cizí — snad jen je-li ta země dostatečně malá a impuls dostatečně silný, může společnost B přijmout celé paradigma za své a vlastně se zcela přetvořit v samotných svých základech (některé "spřátelené" arabské emíráty a sultanáty jsou dnes už de facto společnostmi spíše západního typu). Ale přijmout je zčásti, nebo chtít oba principy nechat koexistovat paralelně je nesmysl a nemožné. Paradigma je axiom — jeho změna vede k zásadní změně podstaty celku. Není divu, že islámské země odmítají importovanou demokracii — vede totiž k zásadnímu popření základů, na nichž jejich stávající civilizace stojí. Tato cesta k cíli nevede.

Druhou možností, zrcadlově podobnou, je změna na straně (naší) civilizace A. Ale to je týž problém. Přestaňme stavět na toleranci a popřeme své tisícileté kořeny, přestaneme být Evropany (v přeneseném slova smyslu), staneme se barbary i ve svých vlastních očích. I to je cesta do pekel.

Kudy z toho ven? Je nějaká třetí cesta? Tolerance nemá žádné mezistavy, je binární, černobílá. Buď jsme tolerantní, nebo nejsme: budeme-li chtít být tolerantní jen někdy, jen někde, jen k někomu (třeba netolerovat toho, kdo není ochoten tolerovat nás), nepopřeme taky základy své civilizace? Můžeme se my nebo oni změnit, aniž bychom zbořili vše, co nás dělá tím, čím jsme? Nebo je naopak taková změna nevyhnutelná? Nebo je zkrátka cesta tolerance cestou fatální?

Kdo ví.

Nelegální DVD?

Tak že prý nelegální DVD ničí videopůjčovny. Prdlajs. Lidská nechopnost a blbost to je. Konečně jsme si po víc než roce našli čas (a hlídání pro malou), že se vydáme do kina. Pochopitelně na Star Wars, protože to se prostě musí vidět v (pořádném) kině. Jenže ouha, včera jsem chtěl zarezervovat vstupenky a po kontrole, jestli je film opravdu v původním znění, nedabovaný, se mi dostalo informace, že to tedy nikoli, že film naopak dabovaný je — i když kulturní přehledy a dokonce web samotného kina tvrdí opak. Jediná titulková verze jde ve Slováči, ovšem to je v centru Prahy a tam se prostě v danou hodinu nemáme šanci dostat... Takže mi nezbývá než se skřípěním zubů přetrpět odabovanou kopii a pak se obratem poptat internetu, jestli se tam někde náhodou nenajde i původní, nezprzněný film.

Nemělo by náhodou na ty dabované filmy být poloviční vstupné, když člověk přijde o polovinu hereckých výkonů a výsledné nazvučení je občas cosi velmi blízkého trestnému činu? Nesnáším dabované filmy (ale bohužel se neobejdu bez titulků). Jenže mám zřejmě smůlu — národ blbne, přestává (umět) číst a čím dál víc lidí půjde do kina pouze na film dabovaný. Už se předem bojím, co večer uvidím. Totiž uslyším.

Update: Díky péči pana Lucase (viz komentář 15) to naštěstí taková hrůza nebyla. Přání, kéž by se podobný postup stal běžným, je ale úplně scestné, tak ho raději ani vyslovovat nebudu. Ale i přes poměrnou kvalitu dabingu (a rozhodně u nás nadprůměrnou kvalitu dabovaného zvuku) je hrozná škoda všech těch perliček, akcentů (úžasný přízvuk místokrálů je v češtině taky roztomilý, ale prostě to už nějak není ono) a hlavně těch překladů — holt Třipéó je prostě divné a Erdva ani zdaleka není Arthur Detour. Ještě že nikdo Anakina neoslovil Skajvolkře. Jipijajou.

Pomozte najít vraha

Jsou lidi a jsou bestie. Některé věci ani nelze komentovat. Zažil jsem to kdysi sám a vím, že nemá smysl to rozebírat, rýpat v tom, diskutovat — jen projevit soustrast a případně pomoci, seč to jde. Takže čtěte a pomozte, můžete-li.

Vogonská akvizice (aktualizováno)

Představte si, že by třeba Česká pošta založila výbornou úschovnu věcí. Časem byste si ověřili, že výborně funguje, váš osobní sejf je bezpečný, hlídaný, máte k němu P. O. Box, kam vám může chodit pošta, jste spokojeni. A protože jste opravdu spokojeni a bezpečnostní záruky jsou dostatečné, schováte si do Úschovny důležité doklady, nějaký majetek, který nechcete mít doma pod matrací, a do P. O. Boxu si už pět let necháváte posílat důležitou poštu, protože pubertální grázlíci v domě vám vybírají schránku.

Pak jednoho objevíte tiskovou zprávu, že poštu koupila banka ABC a "službu Úschovna zařazuje do svého portfolia vedle dalších, velmi úspěšných služeb Bezhotovostní kadeřnictví, Přeprava zlatých cihel a Leasing bagrů. V rámci zjednodušení a sjednocení služeb je nyní jednotný přístup ke všem službám přes přihlašovací klíč vaše účtu v ABC bance. Službu Úschovna přebírá ABC do své správy a zavádí mnohá vylepšení, v nichž reflektuje své dlouholeté zkušenosti na trhu."

Tak vyrazíte na poštu a hned mezi dveřmi to s vámi málem švihne. Nic nepoznáváte, všude se leskne nový chrom a mramor a svítí loga ABC banky. Sál s trezory byl přestěhován, vypadá úplně jinak a do svého sejfu se dostanete jen když máte účet u ABC banky (ten jste pochopitelně nikdy neměli). U každého sejfu je navíc možno zahrát si zábavnou hru "uhodni tři věci, které jsou uvnitř, a sejf se otevře", která je usnadněna tím, že na každém trezoru je napsáno jméno a adresa majitele. Když se do svého sejfu dostanete, zjistíte, že obsah je úplně zpřeházený ("v rámci zvalitnění našich nových služeb byly listy vašich dokumentů srovnány podle velikosti; pokud se nejednalo o samostatné listy, byly spojené listy odděleny, abychom je mohli lépe setřídit. Doufáme, že naši novou službu oceníte."), některé věci zmizely a naopak poličky přetékají reklamními prospekty ABC banky.

Ne, dost analogií... O akvizici a zprznění webu Spoluzaci.cz Seznamem už vyčerpávajícím způsobem napsal Arthur Dent a není k tomu snad ani co dodávat. Je to fakt hrůza a je mi z toho hodně smutno (to je eufemismus!) — jednak z takovýchto obchodních praktik, jednak z toho amatérismu. Jak odfláknutý a polohotový projekt si Seznam dovolil zveřejnit, to je skoro k nevíře... Velká část funkcí nefunguje, do naší třídy nikdo nenapíše ani čárku, správcovský přístup mi byl zrušen. Hlavně že je to celé cool a můžu jedním kliknutím do seznamky nebo si založit nový blog. Po ničem jiném jsem doteď netoužil.

Pane Lukačoviči, to je na tom Seznam opravdu tak špatně, že si musí obstarávat černé duše a zvyšovat papírový počet pseudo-uživatelů kdejakým podlým způsobem? Vážně nemáte ani jednu vrásku navíc, když obratem ruky totálně zmrvíte mnoho let zavedený projekt a zničíte tolika lidem jejich data a práci na nich? Pevně doufám, že se objeví nějaký konkurenční projekt, kam vám všichni ti nespokojení spolužáci záhy utečou.

Pro mě je tahle vogonská akvizice nejhorší věcí, kterou kdy Seznam udělal.

Aktualizace/dodatek

Šéf Seznamu Ivo Lukačovič postřehl, že opravdu udělali něco špatně, novou poloverzi stáhli a dočasně vrátili zpět verzi původní. Doufejme, že tu novou nasadí skutečně až po důkladném odladění a vychytání všeho hmyzu.

Nyní je konečně čas na konstruktivní kritiku a přínosné podněty. Zajímavé na tom je, že já si nemyslím, že by nová verze byla v zásadě špatná, spousta věcí se mi líbila podstatně víc než na té staré verzi (která je přece jen už trochu de mode).

• Vyhledávání tříd je lepší a nesrovnatelně přístupnější
• Spousta informací o třídě je lépe a přehledněji prezentovaná
• Seznam spolužáků ve třídě a informace o nich jsou lépe dostupné a přehledné
• Nová verze je hezčí a celkově výrazně přehlednější

Ale to zásadní, co z toho dělalo takový průšvih, je někde jinde — a obávám se, že ne všechno se změní k lepšímu.

• Chyby. Nefungovalo mnoho funkcí. To se, doufejme, v další verzi skutečně zlepší.
• Špatná migrace dat. Po přechodu na novou verzi se spousta informací ztratila, některé pracně vytvořené věci (tabla, seznamy, kroniky, diskuse) se rozbořily nebo úplně zmizely. Na dalším spuštění nové verze bude kruciální, jak moc si dá Seznam na přenosu dat ze staré verze záležet.
• Nutnost účtu u Seznamu. To je zcela zásadní věc a obávám se, že Seznam na tom bude lpět až do posledního dechu. Spousta lidí ale účet u Seznamu nemá a ani o něj nestojí. Dopadne to tedy tak, že buď se jen kvůli Spolužákům coby nutné zlo zaregistrují a Seznam se bude chlubit větším počtem "spokojených uživatelů" (co na tom, že velká část budou de facto jen mrtvé duše, které ve skutečnosti žádný Seznam nezajímá) — anebo registraci odmítnou nebo ji prostě (jako většina "spolužáků" dřívějšího data narození) nepochopí a bývalé třídy se už v životě nedají dohromady.
• Možnost přístupu nepovolaných osob k intimním datům. Doufejme opět, že Seznam udělá zabezpečení dostatečné — přece jen tam je spousta osobních údajů, adresy, telefony atd., které nikdo cizí nemá co vidět. Ostatně každý uživatel na spoluzaci.cz při zadávání svých údajů stvrzuje souhlas společnosti Internet Pb, s. r. o. o ochraně osobních údajů:

Každý, kdo zadává o sobě jakékoli údaje v rámci serveru Spolužáci.cz, Spolužiaci.sk, Euroclassmates.com, Odnoklassniki.com, Kluby.cz a Komunity.cz uděluje tímto společnosti Internet Pb, spol. s r. o. výslovný souhlas dle § 5 odst. 5 zákona č. 101/2000 Sb. k tomu, že tyto údaje budou v rámci programu umístěného na serveru Spolužáci.cz (...etc.) zveřejněny, tj. zpřístupněny předem neomezenému okruhu lidí. Tento souhlas je udělen na dobu neurčitou a může být kdykoli odvolán, a to formou doporučeného dopisu adresovaného na sídlo společnosti Internet Pb ... Internet Pb se zavazuje osobní údaje zadané v rámci programu umístěného na serveru Spolužáci.cz (...etc.) neshromažďovat, nezpracovávat, nezveřejňovat ani neposkytovat třetím osobám, způsobem, který by byl v rozporu s povahou a účelem tohoto programu.

... kde je sice řečeno něco "o zpřístupnění neomezenému okruhu lidí", ale jen na vyjmenovaných webech a souhlas je dán konkrétní firmě (a navíc každý zadával ta data do systému, o kterém věděl, že k nim mají přístup jen jeho skuteční spolužáci a data se nikde neválejí jen tak). Nejsem si tak docela jistý, jestli je tento souhlas legálně přenosný na právního nástupce, který produkt, pro který se souhlas vztahuje, odkoupí. Není vyloučeno, že by Seznam mohl muset mít nový souhlas všech, kteří dali své osobní údaje na původní web a svěřili je tak do správy firmy Internet Pb, s. r. o. — nikoli Seznam CZ, a. s.

Každopádně velmi oceňuji krok Iva Lukačoviče, že ten zmetek obratem stáhl, nechal vrátit původní verzi a pokusí se to udělat znovu a lépe. A držím jim palce, ať je finální produkt podstatně použitenější a co nejméně omezující pro stávající uživatele webu Spolužáci.cz.

Dav českých cyklistů se rozšiřuje o nové členy

Ano správně. Zakoupivše po náhlém rozhodnutí kola, rozšiřuje naše rodina velkodav českých cykloturistů. Blbé na tom jenom je, že (poprvé a) naposledy jsem na kole seděl někdy v patnácti a to byla ukrajina s torpédem (ano, skutečně jsem jako dítě ani nikdy potom kolo neměl a nejezdil: světe div se). Takže mám kromě mnoha dalších nejistot taky neustálou tendenci brzdit patou pravé nohy. To bude radostí...

A ještě blbější je, že všechny publikace, všechny časopisy a všechny weby vám poradí skoro všechno, jestli je lepší románo nebo šimáno, jestli tvrdé nebo gumové vidle nebo jestli jezdit v trenkách či bez — ale nikde nenajdete skutečně základní informace. Pro ty profi bikery je začátečník někdo, kdo si sám necentruje kola, nedospěl ke kotoučovým brzdám, GPS s výškoměrem a nepoužívá cyklistické tretry. Něco méně už není ani začátečník. Snad nějaký preembryonální stav začátečníka. Jsem to já.

Napadlo vás někdy, že kola jsou snad nejběžněji prodávaný výrobek, který se dodává takřka výhradně bez návodu (o českém ani nemluvě)? *) Ne, teď vážně — nevíte o nějakém dobrém zdroji informací pro naprostá cyklistická ťululum? Jediná stránka, kterou jsem zatím našel, že by připouštěla existenci skutečného cyklisty-začátečníka, pochází z roku 1943...

Nu, pokud se na významnou dobu odmlčím, kolo nade mnou vyhrálo. Pokud nám ovšem vydrží a někdo naši investici do firmy Author i přes bytelné zámky neprohlásí za vlastní. Iluze si nedělám ani o jednom. Držte nám palce a předem díky za každou radu.

*) Omlouvám se, návod se skutečně našel, nevěděl jsem o něm. Dokonce je český. A je opravdu dobrý.

Free zleva, cool zprava, in do čenichu

Ony prapodivné lidi pohybující se kolem reklamy, marketingu, ejčár a píár mám rád jako osinu v triole. Už to o mně ví spousta lidí. Nedávno se mě kdosi v téhle souvislosti zeptal, co bych si vybral, když by se jednou v budoucnu moje dcera měla rozhodnout mezi nástavbovým studiem MBA a odjezdem v maringotce se snědým kolotočářem. Tak nějak si říkám, že u koločů je přece zábava a ti lidé kolem jsou takoví spontánní a veselí...

Jiný kamarád mi včera volal, jestli už jsem viděl nový web Eurotelu. Inu, podíval jsem se. Marketynkmenejčři, ejčárové, píárové a džejárové z toho určitě budou mít radost. Přinejmenším takovou jako firma Corbis, která si tady rozhodně přišla na své. A jak jsme se s kolegou shodli, bez obrázků, javascriptu a/nebo flashe si nikdo ani neškrtne. Jo jo, správně hustej cool in zákazník Eurotelu se přece hlavně chce bavit a ví, že k tomu potřebuje pořádné vybavení. Informace na webu hledají už jenom předpotopní dědkové jako my.

Někteří jsou ale přesto přesvědčeni, že jsem stejný mlamoj jako oni. Včera mi jeden poslal psaní (upraveno, kráceno, chyby jsou původní):

Chtel jsem se zeptat zda-li by pro Vas byla zajimava spoluprace s XYZ. Jednalo by se o komunikaci nasich novych produktu ci sluzeb na vasem blogu ... jen zkoumam jestli by byl o neco podobneho zajem z Vasi strany ... Forma by byla ciste na dohode a doporuceni z Vasi strany ... Nabidnout mohu financni plneni event. nefinancni plneni formou "podpory" na XYZ...
Pekny den
Befeleme Peseveze
Marketing Manager, XYZ

Každý si to už jistě dokáže bez potíží přeložit do češtiny. Jak někdo začne mluvit o "komunikování něčeho (někomu)", jdu pryč. Ale proč jen lidi tohoto druhu nejsou schopni říct i taková běžná slova jako peníze (finanční prostředky), zaplatit (finanční plnění), vy/váš (Vy, Váš, Vaše strana), levný (zajímavé ceny) atd.? Nejspíš to je následek nějaké zákeřné nemoci šířené s tituly MBA ze zahraničí.

Jen pro pořádek, to "XYZ" nebyl žádný nýmand, jde o docela významnou firmu českého internetu. Ale má-li marketynkmenejčra s takovýmhle češtynem — nazdar hodiny... Věčná škoda, že nenapsal, že "je to o komunikaci produktů a služeb". Pak by to bylo dokonalé.

Mějte hezký den.

Windows se mnou laškují

Už asi týden, nejmíň jednou denně vyleze ze spodní lišty ve WindowsXP okýnko, ve kterém je zelený kousek puzzle a text něco jako "Nové aktualizace, klikněte sem pro více informací". A objeví se to jen na pár vteřin — vždycky okamžitě čapnu myš a letím na to kliknout, jenže ta potvora se asi lekne a okamžitě zaleze zpátky. Ještě se mi to nepodařilo nikdy stihnout a nikde kolem jsem nenašel nic, čím by se to dalo zase vyvolat. Nic víc tam už nebylo napsáno, k jaké aplikaci nebo části systému to patří, uvedeno nebylo...

Netušíte prosím vás někdo, k čemu to patří a jak to vyvolám znova?

Omluva režiséru Troškovi

Hluboce a upřímně se omlouvám panu Troškovi, že jsem jeho arcidíla, především Kameňáky, považoval za špatné, ba nejhorší filmy. Viděl jsem film Pánská jízda a ještě stále jsem otřesen, jak vůbec někdo mohl vyrobit něco tak blbého, špatně zrežírovaného, podle pitomého scénáře a s dialogy jak od sedmiletého dítěte. Tak mizerný film jsem ještě nikdy neviděl a bohdá už neuvidím. Omlouvám se pane Troško, nad tímto kalem čníte ve výšinách filmařského profesionalismu.

Ukradené počítače — prosba o pomoc

V noci o víkendu byly z domu nedaleko Kladna ukradeny dva notebooky Apple. Jedná se o iBook (S/N ještě nevím, snad se ho podaří zjistit) a především PowerBook.

• iBook G3 12", 128 MB RAM + WiFi karta
  serial no.: ???
• PowerBook G4 15" 1.25 GHz, 1GB RAM, 80GB HDD, podsvětlená CZ klávesnice
  serial no: sv735bwxnrz

Pokud byste je náhodou někde viděli, informujte prosím ihned Policii ČR a pokud možno i mě. Díky moc.

Trable ufouna na webu

Jsem asi až příliš nekonformní. Vybočuji nejen rozměry — skoro dva metry jsou skoro dva metry, noční můra všech prodavaček textilu — ale snad i téměř vším ostatním... Neustále narážím, chtě neustále něco jiného, něco, co ona typická většina nechce.

Třeba auto. Moje milovaná stařenka odchází, je třeba pořídit stařenku novou. A nemůžu mít nic normálního, jako všichni ostatní, musím totiž mít jedině automat. Na automatickou převodovku jsem si zvykl a už nechci jinou (prosím zaryté "kvedlaly", ať si ušetří námahu se svými uštěpačnými poznámkami, nebo dokonce přesvědčováním) — ostatně už šest let neřídím nic jiného a je z toho patrně doživotní láska/závislost. A žena už by nepřipustila "kvedlačku" ani za nic...

Automaty u nás ale (narozdíl třeba od USA nebo Japonska) moc populární nejsou, takže výběr mám silně omezený. Bohužel nejen výběr, ale i hledání. Schválně si zkuste na nějakém velkém webu najít ojeté auto s automatem. Takové auto.cz vám umožní najít i vůz s dešťovým senzorem, koženými sedačkami a tónovaným střešním oknem, ale co se týče převodovky, rozlišuje pouze auta s tempomatem a bez něj. Auto.atlas.cz dokonce typ převodovky zcela ignoruje a najít automat je zcela nemožné. Ani Áčka sice podobné hledání neumožňují, ale aspoň zobrazí typ převodovky jako sloupec ve výsledcích hledání a je možné podle něj seznam setřídit — takže automaty se zobrazí pěkně pohromadě na konci stránky. Zatím nejlepší, co jsem našel, byla Autoesa, kde se dá hledat z výbavy auta snad cokoli. Jenže tam jsem našel jenom dva jakžtakž vyhovující vozy.

Máte nějaký tip, kde a jak dobře hledat v co největší nabídce ojetých aut (ale jen bazary, ne soukromé inzeráty), aby se daly najít pouze automaty? Díky za každou radu.

...to muzikant?

Je to zvláštní. Nemáme špatnou muziku. Máme spousty výborných interpretů, kvalitních skupin, hromady výborných písniček. Ale přesto se u nás od samých počátků pop music neobjevila nejen žádná kapela světového formátu, ale dokonce ani jeden (byť třeba letmý letní) hit.

I "studené" Švédy proslavila jejich ABBA, Roxette či Europe, Nory aspoň A-ha, Finy Leningradští kovbojové, ne-li někdo další, Island má Bjørk, Němců je od Scorpions přes Helloween až po DJ Boba nepočítaně; ba i Rakušáci mají svůj chvilkový Opus i zvěčnělého Falka, Slovinci Laibach, Rusové přinejmenším Tatoo Tatu atd... A my nic.

Jasně, Iva Bittová koncertuje v Carnegie Hall, Věra Bílá nebo Točkolotoč jsou slavnější venku než u nás, máme Jablkoň, Ecstasy, November 2nd a spousty dalších, kteří dosáhli jistých úspěchů za našimi kopečky. Ale pořád to jsou úspěšky omezené na jistou komunitu či velmi úzký žánr. Ale nikdo není ten, koho by znali lidi a aspoň občas hráli v rádiu od Kamčatky po Čukotku (tím delším směrem), od Tokija po New York, od Londýna po Wellington, stejně jako ty výše jmenované Švédy, Rusy a Němce. Vždyť on i ten náš "světový Karel" je slavný jen v kabaretech od Pruska po Bavory.

Připadá mi, že to je škoda. Nebo jsem na něco zapomněl? Rád se někým nechám opravit — ale jinak, zdá se, posledním světovým hitem z našich luhů a hájů zůstává Roll Out the Barrels jistého pana Vejvody. A pak už šedesát let nic...

Koho jsem ještě nenasral, přihlašte se

Neuznávám náboženství, nemám rád hokej a fotbal, jsou mi protivné masové akce, nedokážu ocenit filmové mistrovství Zdeňka Trošky a televizní estrády, prskám na patlaly a neschopné břídily ve všech možných oborech, kterým vůbec nerozumím, nejsem toleratní k agresivním řidičům a jsem vůbec divnej.

Tak honem: koho jsem ještě nenasral, neurazil a nedehonestoval? Přihlašte se, ať to můžeme vzít z jedné vody načisto a mít jednou provždy klid.

Čert vem hokej!

Čert aby je vzal. Už před hokejovým mistrovstvím jsem si opravdu ze srdce přál — po všech těch mediálních pindech o tom, jak je právě tohle MS výjimečné, jedinečné a kdo ho vyhraje, bude největší king ze všech kingů a kongů — ať to, proboha, naši nevyhrajou, nebo pak s těmi hokejovými fanatiky nebude k vydržení. Nestalo se, takže "naši zlatí hoši" na mě budou bafat spoza každého rohu nejmíň do srpna a odhaduju to tentokrát nejmíň na dvě opery, jeden muzikál a hokejoví bafuňáři už určitě ukecávají Riddleyho Scotta na film.

A ještě ke všemu nám už půl hodiny jezdí pod okny zástupy blbečků troubících na auta, na trubky, bouchající do bubnů, řvoucí a odpalující petardy. Je skoro v půl dvanácté v noci a nám před chvílí po dlouhém boji usnula dcera, které lezou zoubky. Samozřejmě teď už je zase vzhůru a řve.

Z mého telefonátu na Městskou policii Kladno: "My ten stav můžeme nějak řešit, ale bohužel s tím nemůžeme nic dělat, vzhledem k téhle situaci, kdy skončilo mistrovství v hokeji."

Nenávidím hokej.

P. S.: Blahopřeji našim hokejistům k jejich úspěchu a upřímně jim ho přeju. Děkuji Arthurovi za připomínku, tohle jsem zapomněl uvést. Mimochodem, Arthur mi mluví z duše, píše lepšími slovy totéž, co já tady úmyslně tolik vyhrocuju.

Koncesionářské poplatky a daň z veřejné služby

Myslím si, že princip televizních "koncesionářských" poplatků je špatný a zásadním způsobem přežitý. Už z podstaty — v padesátých letech, kdy TV přijímač byl luxus, nějaká "koncese" na hi-tech příjem informací měla snad nějaký smysl. Dnes už je TV přístroj spotřební zboží, které vlastní 99 % domácností a chtít "koncesionářské poplatky" (ono se to tak nejmenuje, já vím) je anachronismus. Ale to by nevadilo nejvíc. Hlavní je to, že tyto poplatky jsou prakticky nevymahatelné.

ČT se stále diví, že jí spousta lidí neplatí (bodejť, když je to jen věcí svědomí, které spousta lidí nemá tak hlasité) — a místo toho, aby změnila systém, podstatu problému, nasazuje stále těžší a těžší kalibry, jak své "dlužníky" vyšátrat, vytáhnout za patu z nory a naplácat jim na holou. A navíc to dělá špatně.

Ty poplatky jsou totiž skutečně nevymahatelné. Povinnost platit ČT poplatek má jen ten, kdo vlastní TV přijímač. Toto vlastnictví se ale nikde a nijak neregistruje (zaplaťpánbů) a ČT nemá žádnou zákonnou možnost, jak zjistit, jestli někdo TV přijímač vlastní, či nikoli. Ano, každý občan, který si pořídí televizi či rádio, má ze zákona ohlašovací povinnost a pokud přístroj na příslušné poště nezaeviduje, poruší zákon. Jistě. Ale na druhé straně pokud to neudělá (a ten zákon poruší), tak ho může trápit jedině jeho svědomí.

Naše justice je založena na presumpci neviny. Dokud se neprokáže jinak, na každého se hledí, jako by zákon neporušil. Potažmo nikdo nemá právo bez soudního povolení nahlédnout vám do bytu a podívat se, jestli náhodou nemáte televizi či rádio. A takové soudní povolení se dává jen v odůvodněných případech (obviněnéní z trestného činu apod.), ne proto, aby si někdo preventivně ověřoval své domněnky — "támhleten Béďa má nějak moc červený nos, myslím si, že by si mohl doma pálit kořalku. Soude, dej mi povolení k domovní prohlídce..." — takto justice (doufejme!) nefuguje a fungovat nemůže. A i kdyby náhodou někdo měl skutečně důvodné a nějak podložené podezření (udání souseda, náhodná návštěva člena RRTV v domácnosti "hříšníka" atd.), máme taky Zákon na ochranu osobních údajů. Právně (a v ideálním případě ani technicky) by nemělo být možné korektně propojit informace o tom, kdo se v daném okamžiku vyskytuje v nějakém bytě, kdo je majitelem/nájemcem toho bytu, kdo vlastní předmětný přístroj, zda za něj (někdo) platí poplatky, či nikoli, a zda náhodou dotyčný není ze zákona od poplatků osvobozený (Zákon 252/1994 Sb., § 2, odst. 3); mělo by být rovněž nemožné, aby ČT např. zjistila, kdo je a kdo není zákazníkem kabelové televize. Možných a nesprávných kombinací je tolik, že pravděpodobnost nalezení kriminálníka podobným střílením naslepo (pominu-li nemravnost a neetičnost takového postupu) je celkem nízká a hrozí nikoli nevýznamným počtem neoprávněných nařčení z porušení zákona a křivých obvinění (což je, myslím, taky trestný čin).

Měření, které ČT po vzoru BBC (kterou ČT poslední dobou kopíruje až přes míru) plánuje používat, má taky spoustu much. Technickými počínaje (nespolehlivost, nemožnost přesného měření ve větších obytných komplexech se společnou anténou, možnost odrušení atd.) a právními konče. Anebo je snad opravdu legálně možné, aby někdo (někdo jiný než Policie ČR se souhlasem soudu) technickými prostředky zjišťoval, jaké spotřebiče kdo používá za zdmi svého domu/bytu? Proč se v tom případě používají vůbec nějaké peoplemetry — vždyť prostředky, které hodlá ČT (pardon — firma, které ČT prodává své "pohledávky") používat, se dá zjistit nejen, zda máte TV přístroj, ale i to, na jaký kanál se právě díváte. Proč po sídlištích nejezdí auta TV Nova a neměří své koláče sledovanosti zrovna takhle, přímo a zcela přesně? Proč nemám na zdi štěnici a nesonduju, kdy si sousedka pustí vibrátor? Že by to bylo nezákonné?

Jinými slovy — ČT nemá legální možnost, jak zjistit, jestli někdo porušuje zákon a neplatí jí poplatky, i když by měl. Pokud nyní beezostyšně označuje všechny, kteří poplatek z jekéhokoli důvodu neplatí, za své dlužníky, chová se sprostě, porušuje presumpci neviny a potažmo zákon. A bude-li se navíc někomu vrtat v soukromí a snažit se zjišťovat, jestli někdo televizi má a přesto neplatí, poruší zákonů hned několik. Koncesionářské poplatky jsou špatné a přežité.

Souhlasím s návrhem, aby je nahradila nějaká forma daně z veřejné služby. Sice slyším ty hlasy "já nemám televizi, proč bych měl platit" apod., ale odpusťte si je, prosím. Já ty argumenty znám. Nemalé sociální pojištění taky platí každý, i když třeba v životě žádnou sociální dávku nepotřebuje a potřebovat nebude. Ostatně, o tom, že ČT a ČRo jsou (ze zákona) veřejná služba, už jsem jednou psal a nemá cenu to rozpitvávat znova.

Koncesionářské poplatky jsou špatné a přežité a jediným řešením je podle mě systémová změna. Jinak neodvratně směřujeme do pekel, kde se soukromé firmy vrtají lidem v soukromí, aby preventivně zjišťovaly, jestli náhodou neporušují zákon, a poslanci navrhují jeden zákon obcházející presumpci neviny za druhým. Jak se s tím jednou začne, neskončí to nikdy. Za to, aby se to nestalo, mi taková daň stojí — i kdybych nakrásně žádnou televizi neměl.

P. S.: Pro pořádek chci ujistit, že televizi a rádio mám, poplatky za ni platím odjakživa a platím je rád (!). Považuji ČT a ČRo za veřejnou službu a myslím si, že je dobře, aby si tyto instituce občané "vydržovali". A i když jsem jako liberál obecně proti všem nástrojům státu s termíny jako "plošný", "sociální" a "solidární", tak v případě veřejné služby považuji plošný poplatek za nejlepší možný způsob financování (při stávajícím modelu; ještě lepší by možná byl jiný model — např. soukromý provozovatel s předepsanými zákonnými povinnostmi — ale to je už z jiného soudku). Zvlášť když se ostatní alternativy ukazují jako nefunkční.

ČT24 v síti UPC

Navzdory původním informacím, že ČT24 bude jen na satelitu a záhy i v kabelové síti Karneval (zatímco v síti UPC bude bůhvíkdy), je to trochu naopak. Včera jsem ČT24 naladil na kabelu UPC, přičemž v Karnevalu zatím stále není...

Mimochodem, moc se mi to taková zpravodajská stanice zamlouvá, mohl bych to mít puštěné jako kulisu celý den.

Dejte mi už pokoj s papežem (doplněno)

Předem chci avizovat, že se nechci nikoho dotknout. Pokud jsi, milý čtenáři, římským katolíkem, raději bys měl přestat právě teď číst a jít na nějaký jiný web.

Papež (a teď už jen ex-papež) a celý tyjátr kolem něj mě nepřestává překvapovat. Podle posledních statistik je u nás jen přibližně třetina věřících, z toho možná dvě třetiny jsou římští katolíci. Osobnost papeže a jeho institut tedy přímo zajímá asi pětinu populace (katolíky, které papež i přes jejich víru zas tak nebere, dorovnávám těmi, které nějak bere, ačkoli katolíky nejsou) — tedy přibližně stejně tolik lidí, jako volí komunisty. Ale ačkoli VŘSR nebo Fidelovy narozeniny se už ani nezmiňují ve zprávách, tak dokonávání papeže zabralo v jeho posledních dnech více než polovinu hlavní zpravodajské relace na ČT a několik mimořádných zpráv. Teď a v několika příštích dnech je ČT zahlcena pořady věnovanými "památce Jana Pavla II., jehož odchod zarmoutil celý svět". A na jeho pohřeb je vyhlášen den státního smutku — který osobně s ohledem na výše uvedené považuju jen za čiré pokrytectví. Státní smutek v nejateističtějším státě (možná na světě)... Kašlu na něj a pustím si nějakou komedii.

Nesmí se na mě nikdo zlobit, ale tu tolik proklamovanou úctu a plné huby chvály na pana Wojtylu nedokážu pochopit. Já nikomu neberu jeho náboženské city, ať si každý uctívá třeba Leonarda da Vinci nebo okapi pruhované, jak je libo. Ale tenhle papež (nevím, jestli víc nebo míň než jeho předchůdci) podle mě udělal pro svět víc zlého než dobrého. Netolerancí počínaje a zákazem používat kondomy v zemích zamořených epidemií AIDS konče. Já tomu dědkovi nikdy nemohl přijít na jméno a budu jen doufat, že jeho nástupcem bude někdo rozumější rozumnější a odvážnější. Sice mi to — jako nekatolíkovi, ba nekřesťanovi — může být šumák, ale není, protože se mě jeho existence a rozhodnutí často dotýkají aspoň nepřímo.

A mimochodem, často jsem přemýšlel nad tím, co mi tolik vadí na křesťanství — milý čtenáři-křesťane, jsi tu ještě? vážně bys měl odejít — a dospěl jsem k názoru, že je to ta (mně tolik odporná) makabróznost, přímo rochnění si ve smrti, obsese zmarem, koncem a rozkladem. Čiší to ze všech náboženských textů, obrazů, historických památek — a já je přímo bytostně nesnáším. Jako dítě jsem se strašně bál obrazu mrtvého chlapa na posteli, obletovaného miminy s křídly, který měli naši nad postelí v ložnici. A když jsem někde četl o "svatých ostatcích", jako kluk jsem si představoval, že to jsou třeba něčí boty nebo meč nebo tak. Když jsem později zjistil (a dokonce viděl), že je to třeba něčí prst, oko nebo slezina, málem se mi z toho obrátil pajšl. A když jsem teď slyšel, jak se polský Krakov dožaduje srdce pana Wojtyly, dorazilo mě to úplně. Vždyť to přece není ani normální — vykuchat si z mrtvého těla nějaký rozkládající se orgán nebo žlázu, a ten si vypreparovat, uložit do vitríny a chodit se mu klanět. Kdyby tohle udělal nějaký člověk ve vlastní režii, tak ho přece okamžitě zavřou do blázince a do vězení současně.

Nemám nic proti existenci křesťanů (židů, muslimů, hinduistů nebo vyznavačů opeřeného hada), ani ve svém sousedství, jen když ty svoje hnusy nenutí taky mě. Víra je dobrá věc, intimní, povznášející. Náboženství je už víra zglachšaltovaná, přitesaná a přivázaná na řetěz a smrdící zaschlou krví na důtkách a zvonící kameny v rukou zběsilého davu. A konečně instituce církve je koncová stanice, esence náboženství, zlo plodící zlo. O podcírkvích a sektách raději nemluvě. Nemám to rád, ale toleruju to, dokud po mě nic nechtějí. A tomu se bohužel ne vždy dá ubránit.

Update po několika dnech: Ať mi spílá kdo chce, jak chce, nejsem zdaleka jediný, kdo má na odešedšího papeže podobný názor. Z mnoha článků a vyjádření vybírám: Edikty Jana Pavla II. usmrtily miliony lidí a Keňan s AIDS: Nesmím používat prezervativy, katolická církev to zakazuje. Děkuji čtenářům za odkazy.

Breaking news

Snad jen jediný člověk na světě dokáže událost, kterou svým významem může řadit mezi pozvání Hayao Miyazakiho na natáčení Totoro in Prague a fetišistický dýchánek s Cate Blanchett, oznámit lakonickým: Dítě (penis). Gut. Max. Pixylophone ze srdce blahopřeje šťastnému tatínkovi, pozdravuje statečnou maminku a P. T. čtenáře, kteří netuší, která bije, žádá, aby se laskavě neptali.

Pozvánky do Gigacentra

Máte-li zájem připojit se k betatesterům Gigacentra, reknete si. Mám tu pět bezprizorních pozvánek: prvních pět, kdož si o ně řekne, je dostane (pošlete svůj e-mail, který je pro předání pozvánky nezbytný).

Update: OK, pět zájemců se ozvalo proklatě rychle, pozvánky jsem jim odeslal. Víc už nemám, dál si o ně nepište.

Diktatura proletariátu

Levné a ještě levnější. Úplně nejlevnější. Diskonty vládnou zemi. Na Kladně nám otevírají druhý Lidl a nemám z toho ani trochu radost. Lidl, Penny, Norma, Kaufland, Billa, Albert. Ceny se dumpingově plazí při zemi a jeden předhání druhý, kdo bude mít levnější buřt a rohlík. Ani Tesco a Delvita nezaostávají — a honbu "nejlevnějšími cenami ve městě" odnášejí platy personálu a kvalita zboží.

Chápu, lid je chud a co nejlevnější obchody vítá. Ale kde máme, k sakru, nakupovat my bohatci zbohatlí, kterým junior za 3,90 není vhod, nad špekáčkem za 2,90 ohrneme nos a nestačí nám, že obchod nabízí exotická manga a avokáda, tak exkluzivně zabalená, každý kus v pěnové síťce — a ofrňujeme se nad tím, že avokádo je otlučené, mango shnilé a papája porostlá centimetrovou chlupatou plísní. Supermarketová lůza nasadila laťku proklatě nízko a diskontní proletariát diktuje podmínky.

Dávno jsou pryč časy, kdy v našem (tehdy nově otevřeném) Tesku bylo čisto, zboží vyskládané a vyrovnané, cenovky nezakryté a na svém místě a nabídka zeleniny a ovoce neměla v městě konkurenci. Dnes se tam bojím koupit i brambory. Nemám nic proti diskontům jako takovým — komu vyhovují, nechť tam nakupuje. Vadí mi, že nemám možnost volby. Diskontní "kulturu" prodeje převzaly i nediskontní prodejny a chci-li něco víc, není už kam jít. Chci-li si — byť třeba jen jednou za čas — připlatit a koupit zdravé brambory na uvaření ve slupce, šunku bez 50% přídavku vody a ledu nebo rovnou prosciuto, slušný salám bez mouky a soji, kus telecího nebo skopového (v českých řeznitvích už snad neexistuje), křupavou, nenahnilou a zeleninu a zralé ovoce, můžu si leda nechat zajít chuť.

Je mi jasné, že ani náhodou nejsem typický zákazník, když pro mě cena není tím hlavním faktorem k nákupu potravin — ale na druhé straně určitě nejsem úplně ojedinělý. Lidí, kteří by si rádi za kvalitu i kulturu prodeje připlatili, není zas tak málo. Ostatně i ten typický zákazník Lidlu by si sem-tam zašel na něco lepšího ("tak koupíme ty tresčí játra s kaviárem, když máš ty narozeniny, že jo, mámo"). Síť Eso (ne)blahé paměti budiž důkazem. Kdybych měl velké investiční peníze a koukal se po nějakém obchodním záměru, tak "luxusní" obchodní řetězec s důrazem na kvalitu by rozhodně nebyl marný nápad.

P. S.: Netušíte, kde bych koupil kilo telecího (nebo jehněčího) a tři kila zdravých brambor?