Pixylophone - archiv

Ukradené počítače — prosba o pomoc

V noci o víkendu byly z domu nedaleko Kladna ukradeny dva notebooky Apple. Jedná se o iBook (S/N ještě nevím, snad se ho podaří zjistit) a především PowerBook.

• iBook G3 12", 128 MB RAM + WiFi karta
  serial no.: ???
• PowerBook G4 15" 1.25 GHz, 1GB RAM, 80GB HDD, podsvětlená CZ klávesnice
  serial no: sv735bwxnrz

Pokud byste je náhodou někde viděli, informujte prosím ihned Policii ČR a pokud možno i mě. Díky moc.

Hyperregulární výraz

Tak tohle je prosím regulární výraz pro korektní emailovou adresu dle GE Money:

/^[\w-\.]+@([\da-zA-ZěščřžýáíéúóďľůňĚŠČŘŽÝÁÍÉÚÓĎĽÚŃĺĹäÄľĽôÔ-]+\.)+[a-zA-Z]{2,5}$/

Kdo pozná, co je špatně, má bod. A komu se podaří poslat online dotaz na podporu GE ze Safari, které není tak splachovací jako jiné browsery, má deset bodů...

P. S.: O tom, že nemáte-li telefon nebo nezadáte-li (již dávno neexistující) okres, máte smůlu, snad ani nestojí za to mluvit. Anebo už stálo...

Trable ufouna na webu

Jsem asi až příliš nekonformní. Vybočuji nejen rozměry — skoro dva metry jsou skoro dva metry, noční můra všech prodavaček textilu — ale snad i téměř vším ostatním... Neustále narážím, chtě neustále něco jiného, něco, co ona typická většina nechce.

Třeba auto. Moje milovaná stařenka odchází, je třeba pořídit stařenku novou. A nemůžu mít nic normálního, jako všichni ostatní, musím totiž mít jedině automat. Na automatickou převodovku jsem si zvykl a už nechci jinou (prosím zaryté "kvedlaly", ať si ušetří námahu se svými uštěpačnými poznámkami, nebo dokonce přesvědčováním) — ostatně už šest let neřídím nic jiného a je z toho patrně doživotní láska/závislost. A žena už by nepřipustila "kvedlačku" ani za nic...

Automaty u nás ale (narozdíl třeba od USA nebo Japonska) moc populární nejsou, takže výběr mám silně omezený. Bohužel nejen výběr, ale i hledání. Schválně si zkuste na nějakém velkém webu najít ojeté auto s automatem. Takové auto.cz vám umožní najít i vůz s dešťovým senzorem, koženými sedačkami a tónovaným střešním oknem, ale co se týče převodovky, rozlišuje pouze auta s tempomatem a bez něj. Auto.atlas.cz dokonce typ převodovky zcela ignoruje a najít automat je zcela nemožné. Ani Áčka sice podobné hledání neumožňují, ale aspoň zobrazí typ převodovky jako sloupec ve výsledcích hledání a je možné podle něj seznam setřídit — takže automaty se zobrazí pěkně pohromadě na konci stránky. Zatím nejlepší, co jsem našel, byla Autoesa, kde se dá hledat z výbavy auta snad cokoli. Jenže tam jsem našel jenom dva jakžtakž vyhovující vozy.

Máte nějaký tip, kde a jak dobře hledat v co největší nabídce ojetých aut (ale jen bazary, ne soukromé inzeráty), aby se daly najít pouze automaty? Díky za každou radu.

Čínský pes

Po dlouhé době přibyl ve sbírce další Skákající pes, tentokráte čínsky:

Popo-Li Že-Ne Se
Ha-Fan Tua Tam
Wen Či Ho Haj-Nej Wi Ťa
Zau Chem Pe-Ro Soj Či
Fuj

Žeje Tak Či Li Ho Šan?
Oho-Nem V'r Ťi P'La-Šan?
Wi Ťa Se-Di Wi
Ha-Fan Seo To Či
O'Bo Či Po K'r Či
Ne-Tu Ši
Šu-Lin Chuj

Problémy Mimoběžných Zájmů

Představte si, že jste studovali na střední škole (pro většinu z vás jistě vize nikterak náročná). Představte si dále, že jste maturovali už před téměř dvaceti lety (pro většinu z vás jistě vize méně snadno představitelná, pro ostatní z nás zase těžko uchopitelná). A žeňte představy dále: blíží se Velké Výročí, chtělo by to sraz, sejít se, ukázat si fotky vnoučat, pochlubit se plešemi, novými krčky femuru a důchodovými výměry — prostě pobavit se jako správní postmaturanti. Jenomže lidi ze třídy se rozprchli po světě, skoro nikdo se s nikým nestýká, nikdo neudržuje kontakty.

Naštěstí je tu web Spolužáci.cz. Výborná věc, založil jsem tam naši třídu už před pár lety a během doby se našlo několik lidí z naší bývalé třídy, s nimiž bychom se jinak nesetkali ani největší náhodou. A taky se našlo pár dalších, kteří si našli Spolužáky.cz, ale do naší třídy se nedostali. To je totiž tak.

Do každé třídy je vstup chráněn heslem. Správce třídy obvykle vybere něco takového, na což si všichni — i po dvaceti letech — určitě vzpomenou. Na co si tak zaručeně vzpomenou lidi z naší třídy? Jedině na jméno třídního, nic jiného nepřichází v úvahu. A tím jsme si zadělali na problém, který si dovolím nazvat Problém Mimoběžných Zájmů. Hned vysvětlím.

Řekněme, že váš třídní se jmenoval třeba Ráž. Snad Miroslav, nebo Miloslav — možná to byl Miloš, Miloň či dokonce Slavomír? A nebyl on náhodou Jaromír? Ne, počkat: Jarolím! určitě Jarolím. Nebo Jaroslav... Kdo si to po dvaceti letech má pamatovat. Ovšem Ráž, to ví každý, na to se nedá zapomenout. Jasné, zřetelné, dostatečně důvěrné, ale přitom nepovolaným nikterak snadno dostupné heslo. A tu se proti vám postaví systém potkávacího serveru, který nekompromisně vyžaduje vstupní heslo dlouhé nejméně 4 znaky. Mimoběžné zájmy. Ouha.

Co s tím? Jaké heslo požadovat, aby se vaši byvší spolužáci na server dostali a mohli jste zoragnizovat setkání aspoň půlky třídy? "Napište jméno třídního ve druhém pádě"? Nebo snad "Napište příjmení třídního dvakrát za sebou"? Žádný podobný nápad nemá šanci projít. Poslední možností je obrátit se na administrátory webu. Ale to dopadne takto:

13.56: Dobrý den,
a nešlo by že byste zadal jméno třídního včetně křestního jména?
S pozdravem
XY, administrátor webu

14.21: ... Aha.
Pokusím se to předat programátorovi, co by se s tím dalo dělat.

15.17: Dobrý den,
tak jsem se radila, ale není možné nastavit heslo na pouze tři znaky. Je mi líto. Píšete že třídní začínal na M. tak tam zadejte M. Ráž. Jinak vám bohužel nepomohu, omlouvám se :-(
S pozdravem
XY, administrátor webu

Mohl by mi, prosím, někdo vysvětlit, jak moc se z hlediska programátora liší to, že omezí minimální délku vstupního hesla na tři, nebo na čtyři znaky? Když proti tomu stojí možnost dát dohromady setkání třídy po dvaceti letech, nebo nedat... Osobně nevidím jiný důvod, než se to tomu "programátorovi" prostě nechce měnit.

Poučení

Jsou všechna omezení na vašem webu skutečně nezbytná? Je každý klacek, hozený pod nohy vašeho návštěvníka nevyhnutelný? Je to všechno skutečně nutné, pro dobro čtenáře — nebo jen vaše pohodlnost?

Tygr v kuchyni

PPL mi právě dovezla Tygra a za chvíli jdu instalovat. Držte mi palce — když půjde vše dobře, za chvíli už pojedu v novém. Když ne, tak se nějakou dobu neuvidíme

Kde koupit APS a AI?

Vím, že tyhle stránky čte sousta lidí zabývajících se grafikou i počítači jako takovými. Poraďte mi prosím, kde a kdy nejlépe (čti nejlevněji) koupit Adobe Photoshop (APS) a Illustrator (AI).

Zatím mám půjčený balík CS 1, ale kolega se už brzy vrátí z cest, takže si budu muset pořídit vlastní (rady, ať to někde čórnu nebo používám něco jiného, si prosím nechte od cesty). V zásadě potřebuju jen zmíněné dva programy — Acrobat, InDesign, GoLive apod. jsou mi nanic — ale chápu, že celý balík CS je pořád levnější než koupit APS a AI samostatně (nicméně, kdyby byla možnost koupit výhodně jen ty dva, stačily by mi).

Teď je nově Adobe CS 2, tak jsem si naivně myslel, že by starší CS 1 mohla být nějak výrazně zlevněna, ale to jsem se ošklivě mýlil (přitom CS 1 mi docela stačí). V bazarech se SW od Adobe moc nevyskytuje a v běžných obchodech u nás je nechutně předražený. Zatím nejlevnější, co jsem našel, je CS 1 na americkém Amazonu za cca $1.000 — když by mi to koupil & poslal nějaký známý v USA, vyšlo by mě to asi na 25.000 Kč (ale nevím: jak je to s DPH/VAT a clem?). U nás jsem našel CS nejlevněji za 36 tisíc s DPH, a to je údajně ještě nějaká akce k Embaxu...

Sice ty programy používám často a pro svou práci je potřebuju nezbytně, ale není to to hlavní, co mě živí — takže budu rád, když se mi podaří je sehnat co nejlevněji. Budu vám vděčný za jakýkoli tip a radu — nebo dokonce nabídku. Díky.

Velbloudí závod (a zašifrovaný obrázek jako prémie)

Bohatý šejk řekl svým dvěma synům, že jeho dědicem bude ten, kdo vyhraje závod na velbloudech do Mediny. Závod ovšem trochu netradiční: vítězem bude ten z mladíků, jehož velbloud bude v cíli poslední jako druhý. Synové tedy zvolna nasedli na své velbloudy a několik dní se ploužili pouští: žádný pochopitelně nechtěl být v cíli první. V první oáze potkali moudrého starce a požádali jej o radu. Mudrc se zamyslel a pak jim svou radu řekl. Oba synové okamžitě naskočili na velboudy a vyrazili tryskem ku Medině.

Co jim stařec poradil?

Pozn.: Než se podíváte do komentářů, ujistěte se, že skutečně chcete rovnou vidět řešení, které se tam určitě povaluje přímo na ráně.

Náhradní program

A pokud vám hádanka přišla příliš jednoduchá (a pokud váš prohlížeč umí aspoň trochu Javu), střihněte si třeba ještě jeden zakódovaný obrázek. Pro ty, co nevědí, oč jde: čísla v řádcích a sloupcích (pořadě) udávají, kolik políček za sebou je vybarveno. Je-li tedy např. u řádku uvedeno 2 10 5, znamená to, že jsou (zleva doprava) někde vybarvena dvě políčka, pak je jich několik (aspoň jedno) prázdných, pak je vybarven souvislý blok 10 políček, pak zase mezera a nakonec 5 políček. A dohromady to celé dává nějaký obrázek.

...to muzikant?

Je to zvláštní. Nemáme špatnou muziku. Máme spousty výborných interpretů, kvalitních skupin, hromady výborných písniček. Ale přesto se u nás od samých počátků pop music neobjevila nejen žádná kapela světového formátu, ale dokonce ani jeden (byť třeba letmý letní) hit.

I "studené" Švédy proslavila jejich ABBA, Roxette či Europe, Nory aspoň A-ha, Finy Leningradští kovbojové, ne-li někdo další, Island má Bjørk, Němců je od Scorpions přes Helloween až po DJ Boba nepočítaně; ba i Rakušáci mají svůj chvilkový Opus i zvěčnělého Falka, Slovinci Laibach, Rusové přinejmenším Tatoo Tatu atd... A my nic.

Jasně, Iva Bittová koncertuje v Carnegie Hall, Věra Bílá nebo Točkolotoč jsou slavnější venku než u nás, máme Jablkoň, Ecstasy, November 2nd a spousty dalších, kteří dosáhli jistých úspěchů za našimi kopečky. Ale pořád to jsou úspěšky omezené na jistou komunitu či velmi úzký žánr. Ale nikdo není ten, koho by znali lidi a aspoň občas hráli v rádiu od Kamčatky po Čukotku (tím delším směrem), od Tokija po New York, od Londýna po Wellington, stejně jako ty výše jmenované Švédy, Rusy a Němce. Vždyť on i ten náš "světový Karel" je slavný jen v kabaretech od Pruska po Bavory.

Připadá mi, že to je škoda. Nebo jsem na něco zapomněl? Rád se někým nechám opravit — ale jinak, zdá se, posledním světovým hitem z našich luhů a hájů zůstává Roll Out the Barrels jistého pana Vejvody. A pak už šedesát let nic...

Inzerce: Hledáme dva designéry

Firma, s níž velmi úzce spolupracuji, hledá dva designéry (exaktně řečeno odborníky na pozici graphic designer). Může být HPP i kontrakt, pracoviště je na kraji Brna.

Jedna pozice vyžaduje znalost XHTML, CSS, JS a zkušenosti s laděním pro různé prohlížeče a aspoň základy Flashe (výhodou je zkušenost s jazyky typu PHP/ASP). Druhá pozice je zaměřena primárně na internetovou reklamu, hlavním požadavkem je dobrá znalost Flashe, kreativita a zkušenosti s reklamními médii. Angličtina je přinejmenším výhodou. Nabídky se svým CV posílejte na adresu senkypl@inbox.com.

Koho jsem ještě nenasral, přihlašte se

Neuznávám náboženství, nemám rád hokej a fotbal, jsou mi protivné masové akce, nedokážu ocenit filmové mistrovství Zdeňka Trošky a televizní estrády, prskám na patlaly a neschopné břídily ve všech možných oborech, kterým vůbec nerozumím, nejsem toleratní k agresivním řidičům a jsem vůbec divnej.

Tak honem: koho jsem ještě nenasral, neurazil a nedehonestoval? Přihlašte se, ať to můžeme vzít z jedné vody načisto a mít jednou provždy klid.

Čert vem hokej!

Čert aby je vzal. Už před hokejovým mistrovstvím jsem si opravdu ze srdce přál — po všech těch mediálních pindech o tom, jak je právě tohle MS výjimečné, jedinečné a kdo ho vyhraje, bude největší king ze všech kingů a kongů — ať to, proboha, naši nevyhrajou, nebo pak s těmi hokejovými fanatiky nebude k vydržení. Nestalo se, takže "naši zlatí hoši" na mě budou bafat spoza každého rohu nejmíň do srpna a odhaduju to tentokrát nejmíň na dvě opery, jeden muzikál a hokejoví bafuňáři už určitě ukecávají Riddleyho Scotta na film.

A ještě ke všemu nám už půl hodiny jezdí pod okny zástupy blbečků troubících na auta, na trubky, bouchající do bubnů, řvoucí a odpalující petardy. Je skoro v půl dvanácté v noci a nám před chvílí po dlouhém boji usnula dcera, které lezou zoubky. Samozřejmě teď už je zase vzhůru a řve.

Z mého telefonátu na Městskou policii Kladno: "My ten stav můžeme nějak řešit, ale bohužel s tím nemůžeme nic dělat, vzhledem k téhle situaci, kdy skončilo mistrovství v hokeji."

Nenávidím hokej.

P. S.: Blahopřeji našim hokejistům k jejich úspěchu a upřímně jim ho přeju. Děkuji Arthurovi za připomínku, tohle jsem zapomněl uvést. Mimochodem, Arthur mi mluví z duše, píše lepšími slovy totéž, co já tady úmyslně tolik vyhrocuju.

Quo usque tandem?

Drazí latiníci (et item nelatiníci), zdalipak víte, co znamená tato věta:

Curas tique auti curris tique spiras?

Pokud ne, zkuste ještě zapřemýšlet. A jestli to fakt nejde, tak tady je něco poněkud jednoduššího:

Sutcula tirris tu pie, tuie carrat en torie.

Pokud pořád nic, překlad je v komentářích. A pokud ano, otázka za dva body: jakou knížku právě čtu?

Vše, co jste kdy chtěli vědět o literatuře...

Znáte SMS Slavín aneb Tlachapoudovy sebrané smspisy? Mohli byste, je to roztomilé počtení: krátké profily mnoha desítek literátů byly svého času posílány skutečně formou SMS, jejichž omezený počet znaků tak opět prokazuje nezanedbatelný přínos naší literatuře.

Proč na krku vám, probůh, visí
škapulíř z osmi tlapek?
Psa a kočku měl jsem kdysi...
Jste stvůra, pane Čapek!

Koncesionářské poplatky a daň z veřejné služby

Myslím si, že princip televizních "koncesionářských" poplatků je špatný a zásadním způsobem přežitý. Už z podstaty — v padesátých letech, kdy TV přijímač byl luxus, nějaká "koncese" na hi-tech příjem informací měla snad nějaký smysl. Dnes už je TV přístroj spotřební zboží, které vlastní 99 % domácností a chtít "koncesionářské poplatky" (ono se to tak nejmenuje, já vím) je anachronismus. Ale to by nevadilo nejvíc. Hlavní je to, že tyto poplatky jsou prakticky nevymahatelné.

ČT se stále diví, že jí spousta lidí neplatí (bodejť, když je to jen věcí svědomí, které spousta lidí nemá tak hlasité) — a místo toho, aby změnila systém, podstatu problému, nasazuje stále těžší a těžší kalibry, jak své "dlužníky" vyšátrat, vytáhnout za patu z nory a naplácat jim na holou. A navíc to dělá špatně.

Ty poplatky jsou totiž skutečně nevymahatelné. Povinnost platit ČT poplatek má jen ten, kdo vlastní TV přijímač. Toto vlastnictví se ale nikde a nijak neregistruje (zaplaťpánbů) a ČT nemá žádnou zákonnou možnost, jak zjistit, jestli někdo TV přijímač vlastní, či nikoli. Ano, každý občan, který si pořídí televizi či rádio, má ze zákona ohlašovací povinnost a pokud přístroj na příslušné poště nezaeviduje, poruší zákon. Jistě. Ale na druhé straně pokud to neudělá (a ten zákon poruší), tak ho může trápit jedině jeho svědomí.

Naše justice je založena na presumpci neviny. Dokud se neprokáže jinak, na každého se hledí, jako by zákon neporušil. Potažmo nikdo nemá právo bez soudního povolení nahlédnout vám do bytu a podívat se, jestli náhodou nemáte televizi či rádio. A takové soudní povolení se dává jen v odůvodněných případech (obviněnéní z trestného činu apod.), ne proto, aby si někdo preventivně ověřoval své domněnky — "támhleten Béďa má nějak moc červený nos, myslím si, že by si mohl doma pálit kořalku. Soude, dej mi povolení k domovní prohlídce..." — takto justice (doufejme!) nefuguje a fungovat nemůže. A i kdyby náhodou někdo měl skutečně důvodné a nějak podložené podezření (udání souseda, náhodná návštěva člena RRTV v domácnosti "hříšníka" atd.), máme taky Zákon na ochranu osobních údajů. Právně (a v ideálním případě ani technicky) by nemělo být možné korektně propojit informace o tom, kdo se v daném okamžiku vyskytuje v nějakém bytě, kdo je majitelem/nájemcem toho bytu, kdo vlastní předmětný přístroj, zda za něj (někdo) platí poplatky, či nikoli, a zda náhodou dotyčný není ze zákona od poplatků osvobozený (Zákon 252/1994 Sb., § 2, odst. 3); mělo by být rovněž nemožné, aby ČT např. zjistila, kdo je a kdo není zákazníkem kabelové televize. Možných a nesprávných kombinací je tolik, že pravděpodobnost nalezení kriminálníka podobným střílením naslepo (pominu-li nemravnost a neetičnost takového postupu) je celkem nízká a hrozí nikoli nevýznamným počtem neoprávněných nařčení z porušení zákona a křivých obvinění (což je, myslím, taky trestný čin).

Měření, které ČT po vzoru BBC (kterou ČT poslední dobou kopíruje až přes míru) plánuje používat, má taky spoustu much. Technickými počínaje (nespolehlivost, nemožnost přesného měření ve větších obytných komplexech se společnou anténou, možnost odrušení atd.) a právními konče. Anebo je snad opravdu legálně možné, aby někdo (někdo jiný než Policie ČR se souhlasem soudu) technickými prostředky zjišťoval, jaké spotřebiče kdo používá za zdmi svého domu/bytu? Proč se v tom případě používají vůbec nějaké peoplemetry — vždyť prostředky, které hodlá ČT (pardon — firma, které ČT prodává své "pohledávky") používat, se dá zjistit nejen, zda máte TV přístroj, ale i to, na jaký kanál se právě díváte. Proč po sídlištích nejezdí auta TV Nova a neměří své koláče sledovanosti zrovna takhle, přímo a zcela přesně? Proč nemám na zdi štěnici a nesonduju, kdy si sousedka pustí vibrátor? Že by to bylo nezákonné?

Jinými slovy — ČT nemá legální možnost, jak zjistit, jestli někdo porušuje zákon a neplatí jí poplatky, i když by měl. Pokud nyní beezostyšně označuje všechny, kteří poplatek z jekéhokoli důvodu neplatí, za své dlužníky, chová se sprostě, porušuje presumpci neviny a potažmo zákon. A bude-li se navíc někomu vrtat v soukromí a snažit se zjišťovat, jestli někdo televizi má a přesto neplatí, poruší zákonů hned několik. Koncesionářské poplatky jsou špatné a přežité.

Souhlasím s návrhem, aby je nahradila nějaká forma daně z veřejné služby. Sice slyším ty hlasy "já nemám televizi, proč bych měl platit" apod., ale odpusťte si je, prosím. Já ty argumenty znám. Nemalé sociální pojištění taky platí každý, i když třeba v životě žádnou sociální dávku nepotřebuje a potřebovat nebude. Ostatně, o tom, že ČT a ČRo jsou (ze zákona) veřejná služba, už jsem jednou psal a nemá cenu to rozpitvávat znova.

Koncesionářské poplatky jsou špatné a přežité a jediným řešením je podle mě systémová změna. Jinak neodvratně směřujeme do pekel, kde se soukromé firmy vrtají lidem v soukromí, aby preventivně zjišťovaly, jestli náhodou neporušují zákon, a poslanci navrhují jeden zákon obcházející presumpci neviny za druhým. Jak se s tím jednou začne, neskončí to nikdy. Za to, aby se to nestalo, mi taková daň stojí — i kdybych nakrásně žádnou televizi neměl.

P. S.: Pro pořádek chci ujistit, že televizi a rádio mám, poplatky za ni platím odjakživa a platím je rád (!). Považuji ČT a ČRo za veřejnou službu a myslím si, že je dobře, aby si tyto instituce občané "vydržovali". A i když jsem jako liberál obecně proti všem nástrojům státu s termíny jako "plošný", "sociální" a "solidární", tak v případě veřejné služby považuji plošný poplatek za nejlepší možný způsob financování (při stávajícím modelu; ještě lepší by možná byl jiný model — např. soukromý provozovatel s předepsanými zákonnými povinnostmi — ale to je už z jiného soudku). Zvlášť když se ostatní alternativy ukazují jako nefunkční.

ČT24 v síti UPC

Navzdory původním informacím, že ČT24 bude jen na satelitu a záhy i v kabelové síti Karneval (zatímco v síti UPC bude bůhvíkdy), je to trochu naopak. Včera jsem ČT24 naladil na kabelu UPC, přičemž v Karnevalu zatím stále není...

Mimochodem, moc se mi to taková zpravodajská stanice zamlouvá, mohl bych to mít puštěné jako kulisu celý den.