Chtěl bych u své vesnice úložiště jaderného odpadu [příspěvek v archivu]
Hodlám se v dohledné době odstěhovat z města a tak jsem přemýšlel, kdyby poblíž naší vsi mělo být vybudováno úložiště jaderného odpadu, jak bych se k tomu stavěl. A dospěl jsem k názoru, že bych byl všemi deseti pro a osobně bych se zasazoval, aby tam skutečně bylo. Proč?
Spíš naopak – proč jsou vlastně všechny ty jihočeské vísky tak vehementně proti? Podle mě jednají pouze podle základní atavistické logiky, čemu nerozumím, toho se bojím. Jé, mámo, jadernej odpad, no fůj, sajrajt, ani to není vidět, Hirošima, Černobyl a rakovina, šílený krávy, zmutovaný slípky a strupatý brambory. Nechci!
Pro mě takové úložiště a jeho širší okolí představuje radiačně nejbezpečnější místo v zemi, nejhlídanější a nejsledovanější. Každé zvýšení celkem běžné radiace, kterého si jinde nikdo ani nepovšimne, každý pšouk radonu z podzemního zlomu, který si jinak taťka s maminou v ložnici spokojeně vydýchají, každý smogový spad ze vzdáleného velkoměsta – vše by bylo pod kontrolou a při sebemenším vybočení z normálu by asi startovala chemicko-radiační jednotka ve žlutých skafandrech kontrolovat všechny šroubky. A určitě by to bedlivě hlídali i mnozí odborníci a dobrovolníci dokonce až z Rakouska. K tomu ještě ty investiční nabídky od státu… Povolíme úložiště, dostaneme nové silnice, školu, školku, dětské hřiště, park a hospodu, opravené chodníky a nové pouliční osvětlení. Stát si naši vísku bude rozmazlovat a opečovávat jako v bavlnce, bude tam radost bydlet.
Já bych takové úložiště jaderného odpadu za humny bral okamžitě.
Petr Staníček, 25. 10. 2007 000 10.02 • Rubrika: Všeobecné • Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Chtěl bych u své vesnice úložiště jaderného odpadu