Pixynergia

Spory o to, jestli se něco má „správně“ považovat za ovoce, nebo zeleninu, jsou prastaré a věčné. Intuitivně má každý jasno, hlavně u těch extrémně opačných případů: mrkev a zelí jsou jasná zelenina, jabko nebo malina jsou bezesporu ovoce. Ale mezi nimi je šedá zóna, kde už můžeme začít tápat. Je meloun ovoce? Je rajče zelenina?

V prvé řadě je hlavní si říct, že tahle otázka nemá žádnou jasnou a jednoznačnou odpověď. Žádná oficiální definice ovoce a zeleniny uznaná OSN a ratifikovaná všemi akademiemi světa neexistuje. Jinak chápou tohle dělení botanici, jinak zemědělci, jinak zahradníci, jinak kuchaři, jinak politici, jinak celníci, jinak děti…

Podle mě největší hlavu a patu má nejběžnější dělení, které najdeme i v encyklopediích a učebnicích (zjednodušeně řečeno): za zeleninu považujeme jedlé části jedno- a dvouletých rostlin (včetně plodů), za ovoce pak plody rostlin víceletých. S tímto pohledem si celkem slušně vystačíme na většinu zelinářsko-ovocnářské produkce, dají na tom konstruovat zákony a cla (když už to někdo nezbytně potřebuje dělat), dává to celkem smysl. Kořeny, bulvy a listy jíme obvykle jen z čerstvě vyrašených rostlinek, plody zase sklízíme obvykle ze stromů a keřů i mnoho let starých.

Jenže pořád to má spoustu háčků. Třeba taková čeleď lilkovitých – to jsou jednoleté byliny, ale i vytrvalé keře nebo liány. Vezměme si některé nejznámější zástupce této čeledi, třeba brambor, lilek (baklažán), paprika, rajče, mochyně, kustovnice (goji). Zleva doprava od jasné zeleniny po jasné ovoce, řeklo by se. Ale copak opravdu někdo soudný může považovat papriky a rajčata za ovoce? Jako vážně? Jenomže popravdě, mnohé druhy paprik se v původní pravlasti pěstují jako vytrvalé keře, z nichž se plody češou každý rok jako trháme jabka. Rajče je z podstaty vytvrvalá liána schopná růst a plodit dlouhé roky. Jsou to v podstatě bobule. A dokážou být sladší než lecjaké jablko nebo hrozny…

Takže ano, technicky to smysl dává a pokud to má pro někoho smysl i praktický, je naprosto fér říkat i rajčatům a paprikám ovoce. Jiná věc je, že pro většinu lidí tohle praktické není vůbec a dají přednost nějakému přirozenému zahradnicko-kuchařskému dělení, dle něhož se tradičně papriky a rajčata považují za zeleninu (protože je konzumujeme na slano a nedáváme je moc často do dezertů). Naštěstí i na tohle je dobrá klička. Protože ačkoli se jedná o potenciálně vytrvalé rostliny, my jsme zvyklí je pěstovat jako jednoleté, a tudíž je můžeme považovat za zeleninu.

Tohle dělení se v praxi opravdu používá nejčastěji – hlavně proto, že dává jakýs takýs smysl a současně je rozumně přesně definovatelné. Ovoce jsou plody stromů, keřů a dalších vytrvalých rostlin, zbytek je zelenina (otázku ořechů, semen, hlíz, výhonků, klíčků atd. ale raději v zájmu duševního zdraví ponechme stranou). Celkem logicky pak třeba i všechny tykvovité plody jsou zelenina: okurky, cukety, dýně – ale i tím pádem i melouny, to je asi největší zádrhel, se kterým se člověk u téhle definice musí smířit. Ale s tím se docela dá žít. A jsou definice a rozdělení další, pro různé účely – a znovu je potřeba zopakovat: pokud se to někomu k nějakému účelu hodí, ať má tedy rajče a meloun za ovoce a třeba jahodu a ananas za zeleninu (možná i taková kategorizace existuje). Pro běžné použití to ale moc praktické není – já považuju za výhodné, že to obvyklé dělení koresponduje i s obvyklými zahradnicko-zemědělskými přístupy a typickým kuchyňským užitím.

Botanické dělení?

Dlouho mi ovšem vrtalo hlavou údajné „botanické dělení“, kterým se mnohé zdroje ohánějí a podle nějž se za ovoce považuje každý plod obsahující semena. Tedy i papriky, okurky nebo hrášek. To nedává žádný velký smysl, a hlavně pro botaniky samotné – ti rozlišují u rostlin spoustu kategorií a parametrů, a nějaké dělení na ovoce a zeleninu je z pohledu botanika naprosto irelevantní. Nakonec jsem na to přišel, když jsem začal důkladněji porovnávat české a zahraniční zdroje. Ono to řešení se jednoduše skrývá jenom v chybě překladu. Protože anglické slovo fruit znamená sice i ovoce, ale hlavně obecně plod. Takže v angličtině je zcela srozumitelná a smysluplná definice, že „fruit jsou části rostlin obsahující semena“. Jenom to není definice ovoce, ale definice plodu.

Pro anglické mluvčí jsou pak pochopitelně diskuse o tom, co je fruit, na úplně jiné úrovni – protože pro ně to je dvojznačné slovo, se dvěma dost odlišnými významy. A můžou se o tom dohadovat úplně jinak než my a chytat se za slovíčka (protože ano: a tomato is a fruit, bez diskuse) – ale my máme dvě různá slova, ovoce a plod v naprosto odlišných a svébytných významech, pro nás je celkem zásadní rozdíl říct rajče je plod a rajče je ovoce, to jsou dvě zcela odlišná tvrzení. Bohužel tahle chyba překladu se po českých špatných zdrojích tak rozlezla a zakořenila, že spousta lidí zcela vážně věří tomu, že botanici dělí ovoce a zeleninu právě takhle. Což není pravda, nedělí. Botanici pojmy ovoce a zelenina vůbec neřeší, z biologického hlediska takové kategorie vůbec neexistují.

Šedá zóna navždy

Ale s jakoukoli definicí vždycky zůstane nějaká sporná šedá zóna, o kterou se budou ti, kterých se to nějak zásadněji týká, přít a klidně i soudit. Ano, jsou případy, kdy o tom, jestli jsou rajčata nebo melouny ovocem nebo zeleninou (většinou kvůli otázce cel a daní), rozhodují jednoduše soudy. Nejslavnější a docela typický je příklad z USA, případ Nix. v. Hedden z roku 1893, kdy americký Nejvyšší soud rozhodl, že rajče bude nadále považováno za zeleninu (s vyšším importním clem) a nikoli ovoce (s nižším clem). Tady právě soud řešil zmíněný ryze anglický jazykový problém, protože tehdejší celní zákon rozlišoval plody a ostatní rostlinné potraviny a rajče je fruit (myšleno plod), ale podle výroku soudu bude nadále považován za zeleninu pro své obvyklé kuchyňské použití.

Většina lidí v tom má nicméně jasno intuitivně – a rozhodně má většina lidí mnohem menší problém říkat melounu ovoce (protože je sakra přece sladký) než nazývat ovocem rajče (protože si ho přece solíme a dáváme do salátů a na špagety). A pokud dojde k situaci, že z nějakého důvodu najednou potřebujeme tyhle kategorie nějak exaktněji rozlišovat – z obchodních, právních, plánovacích apod. důvodů – stejně nám bude vnucena nějaká metrika zvenčí, nějaká definice dávno zavedená pro daný účel, kterou nám nezbude než použít. A považovat pro daný účel třeba melouny za ovoce a jahody za zeleninu. Akorát v případě, kdy by mi někdo nutil to domnělé „botanické dělení“ a snažil se mi tvrdit, že ovoce je všechno, co má semínka, bych se asi bránil, protože to není žádná definice, ale pouhý omyl, který nedává moc smysl. Nanejvýš bych si ověřil, že se dotyčný nechce bavit o ovoci, ale jakýchkoli plodech.

(Toto je záloha poznámky z FB, který je zrušil a kdoví, jestli je nehodlá smazat.)