Kachna na hruškách s medovým zelím [příspěvek v archivu]

Luxusní jídlo nemusí nutně znamenat jídlo ani drahé, ani složité, ani časově náročné. Tohle byl třeba nedělní oběd pro dva dospělé a dvě malé děti, vyšel na méně než 150 korun a vzal si asi 15 minut práce.

Kachní prsa bez kosti jsem rozdělil na dvě části (tam, kde byla hrudní kost), kůži nařezal do mřížky, z obou stran osolil, posypal kmínem a vetřel pěkně do masa. Na rozpálenou pánev jsem kápl trošičku oleje a položil na něj maso kůží dospod. Nechal zatáhnout, osmažil i z druhé strany a ještě nějakou chvíli nechal znovu smažit tu kůži. Mezitím jsem si do pekáčku připravil asi 3–4 hrušky. Protože není zrovna sezona, spokojil jsem se s kompotovanými. Oloupané, rozpůlené, nakrájené na klínky. A zasypal jsem hrstí rozinek. Nahoru jsem položil kachnu (tentokrát zase kůží nahoru) a přelil vypečeným tukem, co zůstal na pánvi. Dal jsem dopéct do trouby, asi 40 minut na 180 °C.

Větší cibuli jsem nakrájel na klínky a dal do hrnce na rozehřátou lžíci sádla. Když byla smažená do zlatova, přidal jsem trochu tymiánu, vrchovatou lžičku medu a dvě špetky mleté skořice. Přidal jsem lžičku mouky, trochu vše osmahl a zalil malou skleničkou (320 g) sterilovaného červeného zelí. Zelí bylo velmi měkké, nepotřebovalo už vařit. Nechal jsem to provařit asi 10 minut a stačilo to.

Hotovou kachnu jsem vyndal na prkénko a nechal chvilku odpočinout. Mezitím jsem na servírovací talíř vybral hrušky s rozinkami (tuk v pekáčku zůstal, dostane se mu použití jindy a jinde) a na druhou polovinu přidal červené zelí. Kachní prsa jsem nakrájel přes vlákno na tenké plátky a položil nahoru. Každý si u stolu bral sám podle chuti, stačilo všem. Jen zelí prý musím příště udělat víc, někteří ho jedli i samotné.

foto foto

Žádné další přílohy nebylo třeba – sladké a stále na skus křupavé hrušky, nasládlé a lehce nakyslé zelí a slané, hutné kachní maso je skvělá kombinace, kterou by nějaké knedliky podle mě brutálně narušily. Nikomu nechyběly. Kachna byla naprosto skvělá: kůže byla křupavá, maso šťavnaté, ještě trochu dorůžova, vypečená šťáva na hruškách s opečeným kmínem vše krásně propojovaly.

Nemůžu si pomoct, kdybych dělal řízky nebo vepřoknédlo, strávím v té kuchyni dopoledne a kdo ví, jestli to nebude stát ještě víc než tyhle „velkopanské dekadentní delikatesy“. Za stopade a skoro bez práce. Ale chutí a vůní na týden do zásoby.

Štítky: ,

Petr Staníček, 15. 3. 2009 v 20.19 • Rubrika: Od plotny, Všeobecné7 komentářů u textu s názvem Kachna na hruškách s medovým zelím

7 komentářů k článku »Kachna na hruškách s medovým zelím«

[1] Vložil(a): kryska 15. 3. 2009 v 20.30

Báječné! To je nejlepší (poměr práce x výsledek) recept na kačku, který jsem potkala. Díky! Jdu koupit kachní prsa :o))

[2] Vložil(a): keff 16. 3. 2009 v 2.48

Kryska už to řekla za mě, na západě by přidali „most bang for a duck“ :). Už se těším až se dostanu k troubě – díky!

[3] Vložil(a): Yamato-san 17. 3. 2009 v 23.49

Tohle vypadá fantasticky, v sobotu vařím :-))

[4] Vložil(a): video 18. 3. 2009 v 3.04

Nemáte tam nějaký skript, který by automaticky Vaše články o vaření přidával do mých oblíbených položek? Začíná mne to unavovat :-)

[5] Vložil(a): johnny.machinegun 22. 3. 2009 v 16.01

Pixy, musím ti poděkovat. Tenhle recept dneska manželka uvařit a byť jsme ho výrazně zkazili/upravili záměnou kachního masa za krůtí, bylo to labůžo. Určitě najde své místo v kuchyňských bookmarkcích (rozuměj: bude přimagnetován na ledničku).
Pará – wait for it – da!

[6] Vložil(a): Stanzi 22. 3. 2009 v 22.12

Dekujii, dekuji ostatne za vsechny receptiky :-)

[7] Vložil(a): alia 12. 10. 2013 v 19.41

Vynikájící recept! Kachnu se zelím, ale bez knedlíku se mi sice doma nepodařilo prosadit, ale zelí mělo úspěch přímo fenomenální… díky. :)

Váš komentář

Upozornění: Pokud vás téma tohoto příspěvku nezajímá, nebaví, dotýká se vás či vás dokonce uráží, tak prosím odejděte a pokud možno se nadále ve vlastním zájmu dalším podobným vyhýbejte. Hlavně se to prosím nesnažte autorovi sdělovat v komentářích, takové příspěvky nikoho nezajímají a budou nejspíš vymazány. Totéž platí pro vaše názory na osobu autora, na jiné přispěvatele, mluvení z cesty, ze spaní či pod vlivem omamných látek a další podobné výlevy nesouvisející s tématem článku. Jinými slovy, toto je prostor soukromého blogu určený pro komentování příspěvku publikovaného výše, nikoli k chatování a volné diskusi. Děkuji za pochopení.

Abyste mohli komentovat, musíte se přihlásit.