Pixynergia

Chtěl jsem zlikvidovat zbytek majonézy ve sklenici, tak jsem si říkal,
že si udělám nějaký salát co dům dal – a on mi z toho vylezl jeden
z nejlepších salátů, co jsem kdy jedl. To si sem prostě musím
poznamenat.

Kousek čínského zelí, nakrájený na tenké nudličky.
Kus zelené kapie, na jemné kostičky. Můžou být i jiné
barvy. Dva kvalitní a dobré vídeňské párky, na [...]

Jak nejlépe naložit s dýní hokkaidó mi zatím nejlépe ukázal
Jamie Oliver. Jeho recept jsem si ještě malinko upravil a zjednodušil, ale
dělal jsem ho už poněkolikáté a výsledek je čím dál famóznější.
Jak je to prosté, tak je to skvělé.

Dýni rozkrojím a vydlabu dužinu se semínky. Může se
oloupat, ale stačí nakrájet třeba na měsíčky a loupat netřeba.
V hmoždíři utluču [...]

Když se v Česku řekne rizoto, většina lidí si vybaví českou
klasiku: víceméně suchou nahnědlou hmotu tvořenou směsí rýže,
nějakého masa, hrášku, mrkve a případně dalších ingrediencí, obvykle
nakopečkované na talíři a s hrstí strouhaného ajdamu navrch.
Bohužel neznám přesnou historii tohoto pokrmu a ani proti němu v zásadě
nic nemám — je to taková klasika, navzdory očividně zahraničnímu
původu je to jedno z nejtypičtějších českých [...]

Docela často dělám krémovou zeleninovou polévku. Základ je vždy
víceméně stejný, hlavní složka se podle situace obměňuje. Je to
prosté: osmažit najemno nakrájenou cibulku s aspoň dvěma
mrkvemi (stačí nakrájené nahrubo), zalít vodou, osolit a
ochutit špetkou muškátového květu. Pak přidám hlavní
surovinu, kterou bývá květák, brokolice
nebo třeba zelený hrášek. Celé se to dobře uvaří a
nakonec rozmixuje do hladka. Když je [...]

Tuhle dnešní večeři si nemůžu nepoznamenat.

Rozehřál jsem troubu a dal do ní na plech péct (mražené) hranolky. Už
je dělám jen v troubě, dokonce jsem se naučil tak dělat i ty kupované,
které nejsou do trouby výslovně určeny. Takové stačí jen pokapat olejem,
dobře s ním promíchat a nechat péct trochu déle, obvykle
20–25 minut.

Pak jsem vzal dva špalíky krůtího (pár takových podlouhlých [...]

Luxusní jídlo nemusí nutně znamenat jídlo ani drahé, ani složité, ani
časově náročné. Tohle byl třeba nedělní oběd pro dva dospělé a dvě
malé děti, vyšel na méně než 150 korun a vzal si asi
15 minut práce.

Kachní prsa bez kosti jsem rozdělil na dvě části (tam,
kde byla hrudní kost), kůži nařezal do mřížky, z obou stran
osolil, posypal kmínem a vetřel pěkně [...]

Salát Caesar zná
skoro každý, ale ten pravý jen ochutnal málokdo. Ani já ne – měl jsem
sto a jednu variantu od hospodských „je tam kuře a zelenina a asi ještě
něco“ přes prefabrikované plastové misky na benzínkách a fastfoodech
až po poměrně zdařilé aproximace. Ale na toho správného a
jediného pravého Caesara jsem ještě štěstí neměl. A nejsem si
vlastně ani jistý, [...]

Domó aikidó děcka, já jsem Yiruku a v dnešním díle pořadu
Baburica-san Doboruti budeme mít jako téma zas nějakou tu exotiku. Uděláme
si něco až z daleký Evropy, konkrétně to dneska bude čekosurobakiya
kuchyně, a bude to takový jejich skoro národní jídlo, kterýmu voni řikaj
docela srandovně: „kuneduro weppešuro zero“. Ale nebudem se smát, von je
ten svět velikej, a zdaleka ne [...]

Měli jsme chuť na sýr a potřebovali jsme na oběd zlikvidovat několik
zbytků různých sýrů z lednice. A tohle z toho vzniklo.

Asi 150 g modrého sýra jsem nastrouhal do mísy a k tomu
cca stejné množství tvrdého sýra (zbytek eidamu a goudy,
ale je to prakticky jedno). Do druhé misky jsem rozklepl dvě
vajíčka, lehce osolil, přilil trošku
mléka a dobře rozšlehal. Pár lžic jsem [...]

Co se zbylou uvařenou kořenovou zeleninou a nechcete ji použít
v polívce? Především je tu již ověřené skvělé bublání a
pískání, ale zužitkovat se dá i ve studené kuchyni. Narazil jsem
v mrazáku na krabičku s právě takovou vařenou zeleninou, kterou mi kdysi
bylo líto vyhazovat, a napadlo mě zkusit pomazánku, takovou variaci na
hummus.

Velkou cibuli jsem nakrájel nadrobno a osmažil pomaličku
do zlatova na [...]